Co se bude dít v Poslanecké sněmovně

To se občas stává, jenomže to přerušené jednání se netýkalo ničeho jiného, než rozpravy o Lisabonské smlouvě, jejíž ratifikace je tolik diskutovanou a citlivou záležitostí, rozdělující bezmála celý národ; tedy jeho zasvěcenější část, tu část, která osud ratifikace sleduje.

Pro osvěžení paměti znovu připomínám, že - jsouce momentálně zemí, předsedající Evropské unii - jsme při tom jediným státem, který, spolu s Irskem, smlouvu ze všech sedmadvaceti států Evropské unie, neratifikoval. A při tom už víme, jak rozprava ve sněmovně skončí - bude zřejmě znovu přerušena a výsledek tak bude znovu odložen. Sluší totiž připomenout, že definitivní hlasování je pro Topolánka velmi delikátní, protože mu půjde nejen o schválení či neschválení dokumentu, pod nímž figuruje už jeho podpis, ale půjde mu i o to, aby v ODS nebylo příliš oslabeno jeho křídlo. A podle mého názoru, čas hraje spíše pro Topolánka; časem se mu může dařit spíše své oponenty přesvědčovat. Protože ani jejich drtivá většina nechce oslabovat ODS a volit Železné či Machy. Sociální demokraté si zase přejí ratifikování smlouvy a tak - paradoxně - se snaží vyjít Topolánkovi vstříc. . .

Až se sněmovna propracuje k té osmačtyřicáté schůzi, čeká ji perný program projednání zhruba dvou set třiceti bodů. Setkáváme se s velmi nízkými čísly sněmovních tisků, čili se starými "ležáky", ale i s čísly tisků ze sedmé stovky, to znamená i se současnými materiály. Bude tedy - zřejmě - snahou sněmovny, vypořádat se touto schůzí i se starou agendou.

Jednou z nejstarších norem je antidiskriminační zákon, požadovaný Evropskou unií, který však, jako údajně zbytečný, vetoval prezident a sněmovna bude mít za úkol prezidentovo veto přehlasovat. Starého data je i návrh na zřízení parlamentní komise, jež by se zabývala činností lobbystických firem v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jenže: jak známo, parlamentní komise nikdy nic nevyšetří; lobbování firem při projednávání zákonů je starou bolestí schůzování sněmovny vůbec, nejen uvedeného zákona.

Lobbování, tedy jakési objasňování daného tématu a jeho propagování či odmítání v zájmu zainteresovaných firem nebo jednotlivců není u nás totiž vůbec regulováno a nemá žádná pravidla. Žádné zaregistrování lobbystů, žádné veřejně přístupné přiznání, které zákony tito představitelé firem lobbovali, nebo které poslance kvůli tomu kontaktovali. A situaci nahrává i skutečnost, že mezi druhým a třetím čtením zákonů je příliš krátká doba tří dnů na to, aby poslanci mohli posoudit všechny pozměňovací návrhy z druhého čtení. A zde právě nastupují lobbysté a využívají pochopitelné neznalosti poslanců a lobbují ve svůj prospěch...

Je mimo kapacitu pěti, šesti minut tohoto příspěvku probrat další jednotlivé body nadcházející schůze. Zmiňme se alespoň o některých. Hned první bod programu - vysílání vojáků na zahraniční mise - je, obdobně jako Lisabonská smlouva, pro Českou republiku notně důležitý. Oficiálně se ovšem nazývá návrhem zákona působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce dva tisíce devět. Sociální demokraté, snad pod tlakem veřejného mínění, přehodnotili svůj příkaz hlasovat proti návrhu, přestože jej jako strana nikterak nepodporují. Doufejme tedy, že nedojde k ostudě člena NATO, jímž Česká republika je a že Poslanecká sněmovna i nadále podpoří aktivity spojenců.

Za normu značného mravního a politického étosu, ale i odvahy, čnějící nad malichernými stranickými půtkami těchto dní, považuji vládní návrh zákona o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev, který bude projednáván v prvém čtení. Nařizuje majetkové vyrovnání povinných osob, to jest bývalých zemědělských družstev, která se přetransformovala včas - píšu v uvozovkách - do obchodních nebo akciových společností, aby se nemusela vyrovnat právě s oprávněnými osobami, to jest s majiteli půdy a majetků, do družstev vložených. Schválení zákona by znamenalo, že společnost nerezignovala ani po letech na restituce majetku, zabaveného občanům této země.

Zkouškou síly koalice v Poslanecké sněmovně se může stát hlasování o Julínkových zdravotnických zákonech po prvním čtení. Kupodivu se ale na nadcházející schůzi neobjeví - alespoň dle dosavadního programu schůze - tak intenzivně diskutovaný návrh zákona o poplatcích ve zdravotnických zařízeních.Podle mého názoru bude návrh zákona o zdravotních službách i navazující návrh o specifických zdravotních službách asi přikázán k projednání ve zdravotnickém výboru, neboť je pln odborných výrazů a definic, vyžadujících názor odborníků, ale neobsahuje žádné kontroverzní pasáže.

K výsledkům osmačtyřicáté schůze Poslanecké sněmovny se ještě vrátíme.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .