Co říká podzimní listí

S příchodem podzimu se listy některých stromů barví do červena. Obvykle se tato barvoměna připisuje změnám fyziologie, kvůli kterým jsou listy náchylnější k poškození slunečním zářením. A právě před ním by měl červený pigment listy chránit. Existuje však i jiná teorie, se kterou přišel jako první britský evoluční biolog William Hamilton. Tvrdil, že červená barva funguje jako varovný signál hmyzu, který na stromech hledá potravu či zimní úkryt. Po smrti Williama Hamiltona jeho teorii "oprášil" Marco Archetti z Harvardské univerzity.

Všiml si, že rudé podzimní listí je mnohem častější (62,2 %) u divokých jabloní z centrální Asie než u těch, které byly vyšlechtěny v Evropě a ve Spojených státech (2,8 %). Domnívá se, že domestikované stromy rudé listí přestaly tvořit kvůli tomu, že šlechtitelé dávali přednost velkým plodům před odolností vůči škůdcům, které hubili insekticidy. Teorii otestoval tím, že mšicím nabídl k přezimování jak divoké, tak domestikované jabloně. Zjistil, že na domestikovaných stromech, jejichž listy i na podzim zůstávají zelené, přežilo zimu 60 % mšic. Divoké jabloně s červenými podzimními byly evidentně mnohem horším úkrytem, protože na nich přežilo jen 29 % mšic. Důvody tohoto jevu zatím zůstávají tajemstvím, ale Archetti se domnívá, že červené listy jsou buď toxičtější než zelené, anebo mšicím poskytují menší množství živin.

Studii zveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society B.