Co přináší novela školského zákona? Indexované financování podpoří znevýhodněné žáky

12. leden 2026

Od roku 2026 vstupují do praxe zásadní změny ve financování a organizaci škol, včetně nových zdrojů pro nepedagogické pracovníky či podpůrné profese. Jejich skutečný dopad ale zůstává nejistý. Česko je totiž v rozpočtovém provizoriu a stále není jasné, kolik peněz na reformy stát vyčlení. Jaký potenciál tyto změny mají? Diskutují odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Moderace: Daniela Vrbová
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: Nina Fabšíková, analytička PAQ Research
Karel Gargulák, analytik PAQ Research
Martin Tichý, ředitel Základní a Mateřské školy Regionu Karlovarský venkov
Anna Procházková, bývalá ekonomka školy viz výše
Ondřej Matějka, ředitel Centra podpory vzdělávání Kutnohorsko

„Smyslem indexovaného financování škol je podpořit školy, které vzdělávají v náročnějších podmínkách,“ přibližuje analytička PAQ Research Nina Fabšíková.

Některé školy mají žáky, kteří potřebují více podpory. Nebo mají náročnější podmínky, například mají více žáků se sociálním znevýhodněním. Cílem indexového financování je dodat těmto školám více prostředků, aby mohly podpořit své žáky,“ vysvětluje.

V zemích, kde se měří výsledky, je pak prokázáno, že lepší financování takových žáků a škol, které tyto žáky vzdělávají, vede k lepším studijním výsledkům.

„Když jsme v rámci Národního fondu obnovy zafinancovali pilotní zesílenou podporu pro školy, tak nám to reálně přinášelo výsledky. Děti více chodily do školy, byly více úspěšné, více dokončovaly základní školy,“ doplňuje analytik PAQ Research Karel Gargulák.

Každé dítě

Indexové financování je nejvíce potřeba v regionech, které čelí dlouhodobé a destabilizující chudobě, tedy kombinaci faktorů, jako je vyšší míra exekucí, sociální vyloučení nebo kumulované sociální znevýhodnění rodin.

Čtěte také

„Skoro v každém regionu v České republice je škola, kde jsou potřební žáci, kteří mají znevýhodněné startovací podmínky. V některých regionech je ta intenzita nižší, někde vyšší. Školy, které navštěvují cizinci nebo čeští romští žáci, jsou právě ty, které mají tu pomoc dostat více a intenzivněji, protože jejich potřeby jsou vyšší,“ popisuje Gargulák.

A upozorňuje: „Je potřeba si uvědomit, že když těmto školám nepomůžeme, budeme na tom tratit jako společnost. Zvlášť v době demografického poklesu musíme počítat s každým dítětem a s jeho potenciálem a je nutné se orientovat na úspěch. Musíme uvažovat nad tím, jak zajistit, aby podmínky mezi školami byly srovnatelné a podobné.“

Spojení škol

Demografický pokles navíc zhoršuje tlak na financování nepedagogických činností škol, jako je ekonomická správa nebo péče o budovu. Podle Garguláka proto směřujeme k většímu sdílení těchto služeb mezi obcemi. „Jde o spolupráci, která už dnes funguje například v rámci svazkového školství, kde se domluvilo několik obcí,“ říká.

Čtěte také

Jaké jsou benefity spojení s ostatními školami do svazku, popisuje Martin Tichý, ředitel Základní a Mateřské školy Regionu Karlovarský venkov: „Spojení základní a mateřské školy ve třech obcích nám dalo větší možnost personální zastupitelnosti a v některých oblastech i finanční úspory – například místo tří školníků máme jen jednoho.“

„Jde hlavně o to, že můžete zaměstnávat kvalifikované pedagogy, kteří se střídají na pracovištích. Můžete je kvalitně zaplatit, takže je to pro ně stabilita,“ dodává bývalá ekonomka školy Anna Procházková.

Poskytnout podporu

S odlišnými úrovněmi škol se mohou potýkat zřizovatelé i v rámci jednoho regionu. Právě v reakci na tuto různorodost vzniklo v rámci pětiletého Nadačního fondu Eduzměna Centrum podpory vzdělávání.

Čtěte také

„Každý rok na školy dopadají nové vyhlášky, třeba teď novela školského zákona. Jde o to, jestli školy zvládnou tento proud změn uchopit. Nám se velmi osvědčilo, že školy mají takzvané průvodce neboli podporu pro vedení škol, aby se v tom dokázaly zorientovat a udělat to tak, aby opatření měla dopad na výuku dětí,“ vysvětluje Ondřej Matějka, ředitel Centra podpory vzdělávání Kutnohorsko.

A jmenuje úspěšný příklad: „V podpoře náročných dětí jsme vyvinuli týmy duševního zdraví, což je interdisciplinární tým, který se skládá z psychologa, sociálního pracovníka a speciálního pedagoga. Je to vlastně sdílená služba, která umožňuje to, že ‚nedostatkové‘ odborné podpůrné profese, které v tom regionu reálně nejsou k dispozici.“

„Sdílená služba, která je mobilní a je k dispozici pro celý ten region, je velmi dobrým řešením,“ uzavírá Matějka.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.

autoři: Daniela Vrbová , ano
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.