Co nám prozradila genetika o tvaru nosu?
Britští vědci zjistili, které geny určují tvar nosu. Z dřívějška byl znám jeden takový gen, teď víme o dalších čtyřech.
Nosy zkoumali na 6000 lidech z Latinské Ameriky, kteří ovšem byli různého etnického původu.
Autoři studie předpokládají, že to, zda máme nos prohnutý, orlí, malý nebo plochý, mohlo souviset s tím, v jakém prostředí se naši předkové pohybovali. Třeba užší nosy nás Evropanů můžou být adaptací na suché a chladné klima.
"Možná lidská populace prošla zůžením genetické rozmanitosti a byla méně predisponována k nosům asijského typu, co na nich nedrží brýle,” zvažuje další možnosti bioložka Fatima Cvrčková.
Kdo se v evoluci líbí?
Připomíná, že tvar nosu může může být výsledkem sexuální selekce, tedy bude ovlivněn tím, které nosy se v evoluci moderního člověka líbily.
Rysy obličeje u savců totiž bývají předmětem sexuální selekce, tedy líbení se partnerovi, či partnerce.
Molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes připomíná, že čichem se dobře rozpozná genetická vzdálenost partnera, což by neměl být příbuzný.
“Láska na první pohled je láska na první počuch,” dodává Pačes s humorem a připomíná, že používáním parfémů a antikoncepce v tom přírodě děláme zmatek.
Rychlá změna tvaru
Díky genetice můžeme mít lepší představu o tom, jak a proč se náš nos začal lišit od nosu našich pravěkých předků nebo příbuzných.
Geny, které určují tvar nosu, se měnily u moderního člověka z evolučního pohledu poměrně “nedávno,” nosy našich dávných příbuzných, neandertálců nebo denisovanů, byly trochu jiné.
“Je zajímavé proč právě nos u člověka se začal měnit výrazně rychleji, než ostatní části těla, “ říká Jan Pačes.
Předpokládá, že člověk se potřeboval adaptovat poté, co se rozšířil z Afriky do celého světa.
Jemné ladění genů
Informace o tom, jak příroda mění genetickou informaci může být pro nás užitečná, budeme-li se potřebovat rychle se adaptovat v zájmu přežití.
Vědci ale zároveň brzdí nadšení pro genetické inženýrství, pokud se nám třeba náš tvar nosu nelíbí.
Změny tvaru nosu totiž mohly být v evoluci výsledkem jemného ladění genů pro důležitější úkoly.
“Podílejí se na vývoji něčeho zásadnějšího, třeba ledvin, očí nebo celé kostní architektury,” připomíná Fatima Cvrčková.
Jeden z genů pro tvar nosu například vědci v jiné studii spojují větší náchylností k Alzheimerově chorobě.
Číst geny jako knížku
Výhodou moderní genetiky je rychlý rozvoj a větší dostupnost technologií, které vědci potřebují.
“Současná technologie čte genetickou informaci, jako když člověk čte knížku,” říká Jan Pačes.
Vědecká skupina, která se zabývala tvarem nosu, díky tomu například nedávno publikovala studii o genu, který ovlivňuje tvar obočí nebo uší.
Tvář zločince
Znalost genů pro konkrétní rysy obličeje pomáhá forenzním vědcům při zkoumání lidských ostatků a kriminalistům při pátrání po obětech i pachatelích.
“Když si zločinec nechá udělat změnu obličeje, už mu to nepomůže, pokud se přečte jeho genetická informace, “ říká Jan Pačes.
Znalost genů pro určité vlohy se uplatní i v jiných oborech a aplikacích. Třeba úprava určitých genů u rostlin může pomoci uživit planetu.
“Dobře fungují projekty, které u rostlin hledají u rostlin vlohy pro schopnost vydržet sucho nebo mít hluboké kořeny, “ upřesňuje Fatima Cvrčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
