Co má společného delfín s kobylkou
Součást sluchového ústrojí, kterou měli mít pouze ozubení kytovci, existuje také u hmyzu. Vyplývá to ze studie novozélandských a britských vědců.
Ve sluchu ozubených kytovců jako jsou delfíni a vorvani hraje důležitou roli spodní čelist, která je vyplněna olejovitou látkou tvořenou lipidy. Další tuk se nachází před čelními kostmi, kde vytváří charakteristický hrbol. Až dosud se zdálo, že lipidy jako součást sluchového ústrojí jsou unikátním znakem ozubených kytovců. Podobný systém se však zřejmě vyvinul také u hmyzu. Britští a novozélandští vědci studovali ikonický hmyz Nového Zélandu – endemické kobylky weta z čeledi Anostostomatidae.
Jejich sluchové ústrojí je pro kobylky zcela typické. Obsahuje dutinu vyplněnou kapalinou, která přenáší zvukové vlny. Až dosud se předpokládalo, že kapalinu tvoří hemolymfa, což je jakási hmyzí obdoba krve. Podle nové studie ji však ve skutečnosti tvoří lipidy z nové chemické skupiny. Jejich účelem je pravděpodobně přenášet zvuk mezi jednotlivými součástmi sluchového ústrojí a snad jej také zesilovat. Proč se lipidy jako součást sluchového ústrojí objevují u tak vzdálených skupin jako jsou ozubení kytovci a kobylky, zatím není jasné. Delfíni, kosatky a vorvani však v tomto ohledu zřejmě ztratili svou jedinečnost.
Zdroj: PLoS ONE, ScienceDaily
