Co jsme za společnost, když hromadně vytváříme dojem, že naše těla jsou špatná, ptá se antropoložka Moree

Globalizace, využívání internetu, a zejména sociálních sítí urychlily v posledních letech přístup k informacím. S dobrou informovaností však přichází množství možností, které dnešní mladý člověk často překlápí do otázek.

Bodyshaming je zážitek, kdy se stydím za své tělo, a to zpravidla kvůli tomu, že dlouhodobě slyším kritické poznámky na to, jak vypadám.

„Množství informací vytváří otázku, kdo jsem a kdo mám být. Takové otázky přitom nejsou ani dobré, ani špatné. To, jestli se stanou dobrými nebo špatnými, se ukáže podle toho, jak je používáme, ostatně jako u spousty jiných věcí. Informace a impulzy se dají použít dobře a transformovat do něčeho pozitivního, zároveň můžou ale škodit,“ vysvětluje Moree.

Kde bereme právo komentovat, jak ten druhý vypadá?

Otázka informovanosti souvisí i s přístupem k sobě samému a svému tělu. Moree to vysvětluje na příkladu představení na téma bodyshamingu, které vzniklo v Divadle utlačovaných. „Bodyshaming je jednoduše zážitek, kdy se stydím za své tělo, a to zpravidla kvůli tomu, že dlouhodobě a z různých stran slyším kritické poznámky na to, jak vypadám,“ vysvětluje Moree.

Čtěte také

Bodyshaming existuje i ve virtuálních světech. Někteří hráči online her uráží avatary

Když se zmíněná hra dohrála, Moree požádala publikum, aby se postavili ti, kteří bodyshaming zažili. „Sál se postavil celý. Muži, ženy, tlustí, tencí, vysocí, malí. A já jsem si uvědomila, že opravdu deset let v divadelním kontextu pracuji s ženami – ale týká se to i mužů –, které všechny takovou situaci zažily. Kdybych to otočila, kladla bych si otázku: co jsme za společnost, kde hromadně vytváříme dojem, že naše těla jsou špatná?“ ptá se Moree.

Dodává přitom, že nejde o to, že by pracovala s lidmi, kteří by byli oškliví. Jednoduše lidé, kteří jsou větší od svého okolí slýchávají, že jsou příliš, velcí a menší lidé jsou zase kritizováni za to, že jsou příliš malí.

Tlak na výkon je přitom velký a s ním i strach, že děti nebudou dostatečně dobré, aby se uplatnily ve společnosti.
Dana Moree

„Kladu si otázku, jestli bychom to neměli vzít jako zrcadlo a říct si, zda bychom o tom jako společnost neměli začít přemýšlet trochu jinak. Jednak o tom, jak se vztahujeme ke svému tělu a taky jak se vztahujeme k tělu druhých, kde bereme právo komentovat, jak ten druhý vypadá, takovým způsobem, že je to zraňující,“ říká Moree.

S lepšími vztahy na školách roste i výkon

Z antropologického pohledu podle Moree začínáme podle zmíněných vzorců přemýšlet v rodinách. V období dospívání se nám začíná měnit tělo a ptáme se tak, v jakém těle vlastně chceme žít.

Čtěte také

Když se ostatní smějí vašim zálibám. Psycholožka radí, jak zlepšit vztahy se spolužáky

„To mi připadá legitimní a vlastně i racionální. Neobhajuju to, jen si myslím, že bychom měli zdroje těchto problémů, ale i řešení hledat u mladé generace. Oni totiž jen dávají zrcadlo tomu, co starší generace produkuje,“ míní Moree.

V rámci nadačního fondu Eduzměna se antropoložka zabývá i vztahy ve školách, které jsou podle ní jednou z nejdůležitějších součástí toho, co se ve školách děje.

„Zajímavé je, že vždycky se dřív nebo později ke vztahům dostaneme. Ve školách jsou totiž velké kolektivy, kde se scházejí různé typy lidí a ti se spolu musí naučit vycházet. Tlak na výkon je přitom velký a s ním i strach, že děti nebudou dostatečně dobré, aby se uplatnily ve společnosti.“

Čtěte také

Krása #14: „Proč by mě nemohla zajímat Frankfurtská škola i brazilská depilace?“ Je tu závěrečná debata podcastu Krása

„V takovém momentě dochází ke zvažování, zda jsou důležitější dobré známky, nebo vztahy. Vztahy přitom stojí čas a energii, lidi se o nich musí naučit vyjednávat. Výkon je zase zapotřebí proto, aby se děti dostaly na osmileté gymnázium nebo na střední školu,“ popisuje Moree.

Školy tak stojí před dilematem, zda upřednostnit vztahy, nebo výkon. Podle Moree jsou na tom však nakonec nejlépe ty školy, které se rozhodnou investovat do vztahů, s lepšími vztahy se totiž nakonec zlepšuje i výkon. V současnosti rostou snahy o kultivaci školního prostředí, zároveň se však rozevírají nůžky mezi školami, které se rozhodnou investovat energii do lepších vztahů, a školami, které se tím nezabývají.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské v audiozáznamu.