Co jí budoucí otec, může ovlivnit zdraví dítěte. Naznačuje to výzkum na myších

Když se rodiče připravují na početí či porod, hodně pozornosti se soustředí na zdravotní kondici matky. Nová studie ukazuje, že také otcové jsou pro zdraví potomků velmi důležití.

„Přestože tatínek dodá víceméně jenom spermii, přinejmenším u myší se dostane informace o tom, co jedl, do budoucího zárodku nebo plodu,“ vysvětluje molekulární biolog Petr Svoboda.

To, co konzumují tatínkové před početím dítěte, může ovlivnit vývoj placenty, dočasného orgánu, který spojuje matku s plodem, a tedy i růst plodu. „Data jasně ukazují, že je rozdíl mezi placentou od tatínků, kteří měli stravu vysokotučnou a kteří méně kalorickou,“ říká reprodukční bioložka Kateřina Komrsková.

Vědci to doložili změnami stravy myších samečků v období osmi týdnů před pářením. Podle toho, čím se rodič krmil, měla mláďata různé hladiny tělesného tuku, cholesterolu či mastných kyselin,ale i složení střevních bakterií.

Doktorand Ondřej Šánovec, Martina Mašková a biologové Petr Svoboda a Kateřina Komrsková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Zabalená DNA

„U člověka je ještě třeba více prověřit, jak to přispívá k formování placenty, jak to ovlivňuje její fungování,“ upozorňuje Komrsková.

Čtěte také

Každé dítě zdědí 100 až 200 nových mutací. Většinu z nich předává otec

Za pozornost stojí i to, že myšáci, kteří dostali fastfoodovou stravu, měli narušenou strukturu semenotvorných kanálků a varlat. Není ale zatím jasné, zda se jim kvůli tomu zhoršila plodnost.

„Chyběly jim některé důležité kmenové buňky a byla narušená exprese některých genů,“ upozorňuje doktorand biologie Ondřej Šanovec. Problém tkví podle něj v poruše výroby bílkovin, které se starají o rozbalení DNA spermií.

„Když spermie přefiltrujeme, to ještě neznamená, že zlepšíme vývoj plodu,“ říká Kateřina Komrská.

Lidské specifikum  

Vědci kladou důraz na to, že u člověka se tyto vlivy můžou promítnout do zdraví plodu ještě jinak, než u myší.

„Pozorovali specifický region vyvíjející se placenty, který je embryonálního původu. Třeba tento region u člověka vůbec není,“ uvádí příklad vědkyně.

„Pokusy proběhly na geneticky identických myší jednoho kmene, u lidí je genom extrémně pestrý,“ upozorňuje Petr Svoboda.

Budoucí rodič by ale, jak dodává, neměl zůstávat u aktivit, které poškozují DNA, jako je pití alkoholu nebo kouření.

Vypínání genů

Otázkou je, jakou roli při přenášení informace o stravě otců na potomky hraje epigenetika, tedy značky, které vypínají, či zapínají geny. Může v tom hrát roli jen malá skupina genů. „Některé jsou umlčené, jiné jsou aktivovány. A právě to určuje osud embrya,“ říká Ondřej Šanovec.

„Potomci lidí, kteří trpěli tím hladem po válce, mají trošku jinak nastavený metabolismus,“ dodává příklad Petr Svoboda.

Proč by si budoucí otcové měli pohlídat výživu? Jak se dají šetrně vyšetřit genetické vady? Co ovlivňuje plodnost obyvatel přelidněné megapole? Poslechněte si celou Laboratoř Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Kateřina Komrsková a Petr Svoboda a student Ondřej Šanovec.