Co čeká Polsko ve Štrasburku? Komentuje Vít Dostál

„Jedná se dnes skutečně jen o debatu, Evropský parlament asi bude v budoucnu zpracovávat rezoluci k polské situaci, o té by se ale mělo hlasovat nejdřív v únoru,“ popisuje dnešní zasedání reportérka Pavlína Nečásková.

Rezoluce bude nezávazná, podle očekávání v ní vyzvou europoslanci Radu Evropy, aby se na Polsko více zaměřila, a požádají Evropskou komisi, aby zahájila vyšetřování kroků polské vlády, což se ostatně již děje.

„Podle mého názoru předseda Evropského parlamentu zcela neadekvátně a dost emocionálně označil to, co se v Polsku děje, jako státní převrat,“ komentuje situaci Vít Dostál, analytik a ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Dle Dostála nemohou mít ani europoslanci přehled o tom, co se přesně odehrává v Polsku, a přehnané emotivní projevy nejsou na místě. „Původně se polská vláda k celé věci nestavěla tak, že by bylo potřeba do Bruselu nebo do Štrasburku jezdit. Lze vyvodit, že i pro samotné Poláky je to tedy důležité, a chtějí mít v té debatě aktivní hlas,“ popisuje Dostál.

Jaké hrozí Polsku sankce?

Donald Tusk, předseda Evropské komise, se vyjádřil, že zvláštní mechanismus, který byl použit vůbec poprvé, není namířen proti Polsku jako zemi.

„To je trochu diplomatický jazyk. Ta situace vážná je, už jen tím, že se spustí monitoring. I když se Evropská komise tváří, že jde pouze o byrokratický proces, musí to mít nějaké politické rozuzlení,“ myslí si Dostál.

Pokud bude zjištěno, že je něco v nepořádku, bude vydáno doporučení vůči Polsku. Když k nápravě nedojde, může Evropská komise nabídnout členským státům, aby navrhly uvalení sankcí. Například zbavení Polska hlasovacích práv v Radě EU.

„V Evropském parlamentu se může Polsko spolehnout na podporu od frakce konzervatistů a reformistů, také od lidovců. Ze strany členských států to bude nejenom Maďarsko, ale i další státy ze střední a východní Evropy,“ říká Dostál a uzavírá s tím, že uvalení sankcí vůči Polsku by bylo dvousečnou zbraní.