ČNB úrokové sazby spíše nezvýší, tipuje Rusnok. S eurozónou se podle něj nemůžeme srovnávat
Česká národní banka by mohla zvýšit základní úrokovou sazbu, která se už rok drží na 3,5 procenta. Minulý týden to naznačil guvernér centrální banky Aleš Michl. Bývalý guvernér Jiří Rusnok připomíná, že rozhodnutí bankovní rady je těžké předvídat. „Je to tak 50 na 50. Mám nějaké takové svědění, že spíš sazby nezvýší,“ tipuje v Ranním Plusu. Novou prognózu totiž centrální bankéři dostanou až v srpnu.
Co by znamenalo, kdyby centrální banka úrokové sazby ponechala ve stávající výši? Jaký vliv by to mělo hlavně na ceny hypoték a spotřebitelských úvěrů?
Na ně by to krátkodobě nemělo žádný dopad, zůstaly by zhruba tam, kde jsou. Já myslím, že jedno zvýšení bude teď někdy v letním období, ale možná ještě nebude dnes (ve čtvrtek). Možná se bude odvolávat bankovní rada na to, že dnes bude mít pouze aktualizovanou prognózu, nikoliv takzvanou novou prognózu. Tu dostane až na tom dalším zasedání, tuším v srpnu.
Čtěte také
Já myslím, že by se nic zásadního krátkodobě v několika měsících nezměnilo.
Pojďme teď ke sporu premiéra Andreje Babiše (ANO) s guvernérem centrální banky Alešem Michlem. V květnu premiér Michla přímo vyzval, aby sazby snížil, protože, jak premiér doslova řekl, neviděl důvod, aby lidé v Česku platili o procento vyšší úrokovou sazbu než v eurozóně. Jak té výzvě rozumíte? Mohl premiér skutečně očekávat, že ho centrální banka poslechne a bude se řídit jeho přáními?
Premiér Babiš svůj svérázný pohled na nezávislost centrální banky a měnovou politiku neprezentuje poprvé. Já jsem to osobně zažil v době dramatické, kdy začínala ta velká inflační vlna, v letech 2021 a 2022.
Centrální banka se samozřejmě nemůže řídit pocity a přáními kohokoliv z politické reprezentace. Banka se musí maximálně objektivně snažit vyhodnotit situaci v oblasti cenové stability, zejména v nadcházejícím období. A podle toho reagovat svými nástroji, což jsou primárně úrokové sazby.
Čtěte také
Chápu premiéra, který by chtěl mít samozřejmě levnější financování rostoucího státního dluhu, chtěl by mít levnější financování pro byznys, pro domácnosti. Ale bohužel objektivní situace je taková, že pokud chceme zachovat tu cenovou stabilitu, tak nižší sazby v tuto chvíli mít nemůžeme.
Vy jste řekl, že máte tu zkušenost, kdy jako guvernér centrální banky jste také dostával podobné vzkazy, ale byl jste také premiér. Dokážete si představit i tu opačnou situaci, že byste vysílal podobné vzkazy? Je to signál trhu nebo snaha, aby centrální banka více vysvětlovala svoje kroky. Dá se toho tímto docílit?
Ne. Podívejte, poučený premiér nebo politik v roli premiéra ví, že těmito vzkazy ničeho nedosáhne. Maximálně znejistí finanční trhy, které si řeknou „aha, pozor, je v té zemi ještě nezávislá měnová politika, můžeme se spoléhat na stabilitu měny této země?“. Čili z tohoto pohledu je to kontraproduktivní.
Babišův a Michlův komentář
Bylo od premiéra Andreje Babiše relevantní srovnávat českou úrokovou sazbu s tou v eurozóně? Tedy jak říkal, že nevidí důvod, aby lidé platili vyšší úrokovou sazbu, než je teď průměr v eurozóně.
Nebylo, protože my prostě nejsme eurozóna. Když se podíváte na to, jaký máme růst mezd, jaký má eurozóna, když se podíváte na jiné parametry ekonomického vývoje, například z hlediska produktivity práce na jednoho zaměstnance a tedy ekonomického výkonu v eurech – prostě jsme někde jinde a nemůžeme se srovnávat přímo s eurozónou.
Čtěte také
Současná situace to bohužel neumožňuje mít stejně nízké sazby. Jedině za cenu, že nám výrazně oslabí koruna a budeme mít vyšší inflaci. Samozřejmě i to je možná cesta, ale myslím, že by pro nás nebyla vhodná v tuto chvíli.
Až bankovní rada ČNB vynese to rozhodnutí, zda zvýšila tu základní úrokovou sazbu, nebo ji ponechala ve stávající výši, bude ro muset doplnit nějakým komentářem. Guvernér Aleš Michl minulý týden mimo jiné řekl, že se nebrání zvyšování sazeb, a pokud poroste zadlužování a množství peněz v oběhu, je připravený kvůli tomu zdrtit i ekonomiku. Není toto až příliš drsný komentář?
No, je to velmi takový necentrálněbankovní komentář čili od jiných centrálních bankéřů taková slova neuslyšíte. Obsahově asi rozumíme, co chtěl pan guvernér říct, asi chtěl vyslat signál, že zůstane jeho pozice nebo pozice bankovní rady takzvaně jestřábí. Neboli řekněme monetárně restriktivní.
Uvidíme, následovat musí činy. Komentáře působí jen nějakou dobu. Pokud nenásledují činy, tak jejich váha se pomalu rozplývá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
