Člověk si vytváří náboženství proto, aby si odpověděl na otázky, kdo vlastně je, domníval se teolog Heller
„Lidé chtějí Boha nebo bohy podle svého gusta,“ říkal teolog a překladatel Bible Jan Heller (1925–2008) o velké popularitě, kterou u nás zažívají náboženské proudy z mimoevropských a původně nekřesťanských oblastí.
Čtěte také
Hellerova responzivní hypotéza o vzniku náboženství se zakládá na myšlence, podle které nejvlastnější otázky, které si člověk klade, jsou ty o smyslu bytí. Myslí tím otázky typu: Co je život? Co bude po smrti? Kdo jsem?
A protože na to není jednoduchá odpověď, vytváří náboženství, která mu je dá. Líp řečeno: Člověk si tuto odpověď vytvoří sám, a to prostřednictvím náboženství.
Přední český biblista, znalec hebrejštiny a řečtiny Jan Heller vyprávěl v roce 2003 svůj životní příběh publicistovi Milanu Hanušovi, reprízu poslouchejte do 20. října 2024.
Související
-
AI ovlivní podobu náboženství. S digitálními technologiemi pracujeme jako šamani s magií, říká vědec
Dnešní Vertikála se zeptá, proč Pravoslavná církev Ukrajiny ze svého kalendáře vyškrtla jednoho ze světců.
-
Náboženství hraje v izraelsko-palestinském konfliktu roli, ale ne dominující, tvrdí exdiplomat
Teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael. Obětmi jsou civilisté, dokonce i ženy a děti. Jak se to může ve třetím tisíciletí stát? A je vlastně možné postavit se násilí a zlu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
