Člověk musí své tělo vnímat a pohyb si užívat, myslí si známá akrobatka a performerka Brtnická
Performerka, tanečnice a v současnosti asi nejlepší česká akrobatka na visuté hrazdě Eliška Brtnická prozrazuje, kdy je opravdu šťastná. „Myslím, že lidé, kteří dělají tento druh živého umění, poznají energii, která je mezi divákem a performerem. Kdy proudí a kdy neproudí. A když proudí, pak jsem šťastná,“ přiznává v pořadu Hovory.
Se svým tělem dokáže neuvěřitelné kousky. Věnuje se akrobatice v takzvaném novém cirkusu. „Vystudovala jsem nonverbální divadlo na pražské HAMU, věnovala jsem se gymnastice a akrobatickému rokenrolu a tanci, tak to všechno nakonec vyústilo v to, že jsem se začala věnovat novému cirkusu,“ popisuje svoje cirkusové začátky.
Současný nový cirkus má k tomu původnímu, kde se krotila zvířata, hodně daleko. Nový cirkus využívá hlavně lidské tělo.
„Dnes, po asi patnácti letech, co se tomu věnuji, už z toho hrazda trochu vymizela, tedy když si představíte klasickou tyčku na dvou lanech. Já se věnuji různým tyčkám a různému druhu lezení, které spojuji tancem, výtvarným uměním, performancí a tak dále,“ popisuje.
„Pokud nehovoříme o velmi nebezpečných věcech, tak už mi dech jen tak něco nevyrazí. Leda když je něco hodně na hraně. Spíš je to ale o atmosféře nebo o tom, jak to dohromady působí výtvarně, jaká zajímavá divadelní řešení vidím. To mi spíš ten dech vyrazí.“
Otázka, jestli se bojí úrazu, jí přijde spíš vtipná. „Já se úplně nebojím. Ale kdyby se mi stal úraz, tak by to bylo docela blbé. Mám na to nějaké pojištění, ale kdyby se to stalo, tak bych nebyla ani šťastná z těch strašně moc peněz, co bych dostala. Prostě – raději, aby se mi nic nestalo,“ odpovídá.
„Člověk musí své tělo vnímat a pohyb si užívat,“ míní Brtnická. „Samozřejmě – některé věci už dnes nedělám. Teď už se tolik nezabývám vlastními triky a sportovními výkony, ale spíš použitím těla k něčemu dalšímu – tedy jak to bude působit výtvarně či emočně. Můžu si dovolit dělat představení podle svého těla.“
Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptala se Naděžda Hávová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
