Člověk komunikuje se světem už v prenatálním období. Ještě ale nejde o jazyk, uvádí lingvista Smolík

4. únor 2023

My lidé jsme přímo postaveni tak, abychom se naučili jazyk, tvrdí ve Studiu Leonardo psycholog a psycholingvista Filip Smolík z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií FF UK. Podle něj žádný živočich nemá jazyk, jako má člověk. „Takže už něco v naší biologii nás předurčuje, abychom komunikovali jazykem.“

Mechanismů učení jazyků je celá řada. „Člověk si musí osvojit zvukovou stránku jazyka, to, jak staví slova, jaké významy jazyk vyjadřuje, jak slova dává dohromady. Ke každému tomuto úkolu pomáhají jiné věci a jediným mechanismem bychom to nezvládli.“

Čtěte také

„Hodně nám pomáhá citlivost k souvýskytům věcí, tedy statistickému učení, což je učení se pravidelnosti v prostředí, které nejsou 100%,“ vysvětluje vědec.

Zároveň jsme prý dobře připraveni k tomu zpracovávat řečový signál a tvořit si pojmové reprezentace. „Tedy v hlavě povědomí o prostředí a pojmech a porozumění tomu, jak fungují věci, jaké kategorie existují a tak dále.“

Lidé jako jediní primáti vnímají jazyk jako hlasovou hru

Člověk komunikuje se světem už v prenatálním období, ale ještě nejde o jazyk. „Ale na tom, co dělají nejmenší děti, je strašně zajímavá věc ta, že na rozdíl od zvířat, například jiných primátů, mají lidské děti spoustu tzv. neutrálních vokalizací.“

„Malí šimpanzi dělají nějaké zvuky, jen když se potřebují nějak vyjádřit, když se jim něco líbí nebo jim něco vadí. Ale lidské děti se od velmi raného věku hlasově projevují ve spoustě případů neutrálně. Takže je to v podstatě taková hlasová hra a i to je signál o tom, že je něco zvláštního na lidském přístupu k řečovému aparátu.“

Stran čistě verbální komunikace však platí, že se první slova objevují kolem prvního roku života, kolem roku a půl děti mají typicky kolem 50 slov a aktivní projevy se rozjedou mezi prvními a druhými narozeninami.

Čtěte také

„To, jak se děti učí nová slova, je stále předmětem zkoumání. Těch mechanismů a způsobů je celá řada. Spíš se doplňují různé věci a vždy je to do určité míry hádání. Tedy děti si musí spojit nějaký zvuk slova, ten si tedy musí zapamatovat, umět ho vytáhnout z proudu řeči, což už samo o sobě není triviální úkol.“

Pak je zapotřebí si slovo spojit s významem. „I významy a pojmy se musí vyvíjet samy, děti si musí vyvíjet nějakou kategorizaci věcí, rozumět tomu, že jsou nějaké věci, které se podobají víc a méně, a ty, které se podobají víc, budou třeba označeny jedním slovem. A pro osvojování sloves je strašně důležité, v jakém jazykovém kontextu je slyší.“

Hlavní je načasování a zájem

Osvědčený recept pro rozšiřování slovní zásoby u dětí je komunikovat s nimi, a to tak, abychom viděli, že je to zajímá. „Zejména u malých dětí je důležité, aby se dospělý naladil na to, co dítě zajímá. Takže nejde o to mluvit na děti hodně, ale mluvit na ně o věcech, které je zajímají, a ve chvíli, kdy je zajímají.“

Čtěte také

„To samé děláme v komunikaci s dospělými komunikačními partnery. Pokud s nimi chceme mluvit, snažíme se jim přizpůsobit, sledujeme, jak reagují na to, co děláme. U dítěte je to podobné, ale děti se až tak nezajímají o toho komunikačního partnera, ale o věci kolem sebe.“

Zde hraje velkou roli takzvaná sdílená pozornost. „Takže když si dítě chce hrát s autíčkem, vidíme, že po něm sahá, tak o něm začneme mluvit, když ho zaujme medvídek, začneme mluvit o něm. U starších dětí je zase důležité prohlížení knížek s obrázky.“

„Bez jazyka se jazyk nenaučíme, ale je fakt, že k tomu děti ne nutně potřebují dospělé, v řadě kultur se mladší děti učí od starších, takže modely jsou různé,“ připomíná Filip Smolík.

Co je to opožděný vývoj jazyka nebo vývojová porucha jazyka? Jak dnešní věda zkoumá vývoj řeči u dětí? Poslechněte si celé Studio Leonardo. Připravila Daniela Vrbová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.