Cizinci před bělehradským soudem
Dva Kanaďané a dva Britové, které minulý týden zatkly jugoslávské úřady pro podezření z terorismu, prohlásili ve středu před vojenským soudem v Bělehradě, že jsou nevinni.
Jugoslávský obhájce dvou britských policistů a dvou kanadských stavebních dělníků, které minulý týden zadrželi příslušníci pohraniční stráže v Černé Hoře, řekl novinářům shromážděným před vojenským soudem v Bělehradě, že tam za zavřenými dveřmi ve středu začalo soudní jednání a že všichni čtyři cizinci odmítli veškerá obvinění, která jim přisuzují jugoslávské úřady.
Je to jen předběžné vyšetřování, výslech podezřelých a nic jiného, podotkl obhájce s tím, že teprve prokurátor musí rozhodnout, zda bude vůbec vzneseno formální obvinění a zda budou zadržení cizinci obžalováni. Vojenský prokurátor v Černé Hoře, který požádal Bělehrad o vyšetření případu, navrhl, aby bylo proti nim vzneseno obvinění hned z několika trestných činů, mezi jiným porušení svrchovanosti Jugoslávie, dovezení zbraní a munice, přípravy teroristických akcí a násilného chování vůči příslušníkům jugoslávské armády při zatýkání.
Západní státy budou teď jistě další jednání jugoslávského vojenského soudu z povzdálí pozorně sledovat. Británie a Kanada se samozřejmě také pokouší diplomatickou cestou o zprostředkování příslušné právní pomoci svým občanům. Je ale předem jasné, že o osudu všech zatčených cizinců k nimž je třeba připočíst čtyři Holanďany, kteří byli nedávno v Jugoslávii zadrženi pro podezření ze špionáže, terorismu a dokonce i přípravy atentátu na prezidenta Miloševiče - nerozhodne nějaký nezávislý vojenský soud. Jak napsal v úterý v komentáři britského deníku TIMES odborník na balkánské záležitosti Misha Glenny, zadržení cizinci slouží teď Miloševičovi jako rukojmí a pěšáci v jeho předvolebním boji: už tím, že byli zadrženi a jejich obvinění byl dán tak široký prostor v srbských státních sdělovacích prostředcích, získává zřejmě prezident Miloševič skryté sympatie určité části srbské veřejnosti, která pod dojmem událostí minulých let trpí obavami z cizinců - xenofobií a nepříjemnými pocity izolace před okolním světem. Jak známo, 24. září se budou v Jugoslávii konat předčasné volby a prezident Miloševič v nich usiluje o znovuzvolení na další čtyřleté funkční období.
Srbské státní sdělovací prostředky proto teď zřejmě záměrně znovu vyvolávají atmosféru ohrožení z ciziny a naznačují, že po celé zemi se neustále plíží agenti západních zpravodajských služeb. Jedním dechem obviňují srbskou opozici a vedení pro-západní Černé Hory ze zrady a z napomáhání různým fantastickým podvratným akcím, k nimž se údajně měli chystat zatčení Britové a Kanaďané.
Přestože jugoslávská opozice trpí chronickou nejednotností a stále se nemůže dohodnout na společném prezidentském kandidátovi, který by měl naději vyhrát nadcházející volby, Miloševičovo vítězství v nich není nikterak zaručené. Podle průzkumu veřejného mínění, který tento týden zveřejnil nezávislý bělehradský Institut sociálních studií, by dnes 42 procent Srbů podpořilo kandidáta opozice Vojislava Koštunicu, zatímco současného jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče by znovu volilo jen 28 procent dotázaných. To ovšem jen za předpokladu, že hlasy opozice nebudou roztříštěné do několika proti sobě postavených skupin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.