Civilizace: Věda vetkaná v kobercích

30. květen 2014

Už za týden otevřou na hradě Karlštejn výstavu nejhodnotnějších orientálních koberců ze sbírek Národního památkového ústavu. Jak se taková expozice při provozu hradu připravuje?

Některé koberce si můžete na Karlštejně prohlédnout už během víkendu, protože byly instalovány na první a druhý prohlídkový okruh. Centrum výstavy bude zpřístupněno v tzv. konírně Císařského paláce 6. června a potrvá minimálně do konce září. Pokud stav koberců dovolí, bude výstava prodloužena ještě do konce října, jak v rozhovoru prozrazuje karlštejnský kastelán Jaromír Kubů.

Celkem si na Karlštejně budete moci prohlédnout 77 nejvzácnějších kavkazských anatolských, perských, turkmenských a afghánských koberců se sbírek NPU. Vaší pozornosti by určitě neměl uniknout koberec se vzorem čintamani z 16. století, o kterém psal už Karel Čapek. Perličkou expozice bude také kolekce anatolských koberců převážně z 18. století, které vlastnil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este. Budete-li hledat další výstavní nej, pak jistě uslyšíte také o největším koberci, který pochází z Lysic a měří přes 4 x6 metrů. Naopak nejmenším exponátem bude kryt přepravní tašky na koně.

Přestavba i provizorní ateliér
Přípravy výstavy probíhají už několik měsíců, protože bylo nutné provést stavební úpravy tzv. konírny v Císařském paláci, kde bude základní část expozice. Do sálu byla zavedena elektřina a připraven speciální závěsný systém, který bude možné po výstavě beze stopy odstranit. Nutno ovšem připomenout, že jde o systém velmi variabilní, který bude možné využívat i pro další expozice. Konírna by se totiž měla stát výstavním prostorem, který správa hradu plánuje využívat pravidelně.

V letošním roce vás prostor může navíc upoutat také omítkami. Pokud do sálu vstoupíte, podívejte se na stěnu, kterou budete mít po své levé ruce. Právě na ní totiž najdete zbytky omítek z Mockerovy přestavby. Vaši pozornost jistě upoutá také světlejší omítka, tzv. ztracená, která doslova „vysává“ ze zdí nadbytečné soli. Proto bude po ukončení výstavy odstraněna a nahrazena. To nejvzácnější ovšem uvidíte na protější stěně, kde jsou dochovány ještě středověké omítky.

Zatímco v „konírně“ probíhaly stavební práce, do krovů Císařského paláce se nastěhoval fotograf. V improvizovaném ateliéru fotografoval všechny vybrané koberce pro chystaný katalog. Vůbec nešlo o jednoduchou záležitost, protože některé mohl fotit pouze z výšky8 metrů, aby se na snímek vešly celé. Připravenou plochu, na kterou byly všechny koberce instalovány, si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Krovy paláce se staly také dočasným úložištěm koberců, kde čekaly na restaurátorky textilu a následnou instalaci do prvního i druhého výstavního okruhu. Mnohé se můžete dozvědět z rozhovoru s kurátorem Zdeňkem Chudárkem.

Žádné slunce, ale vystavit
Přípravy koberců probíhají už několik měsíců. Restaurátorky musely prohlédnout každý z nich velmi pečlivě a sepsat ke každému zprávu. Kromě obecné charakteristiky bylo nutné také popsat aktuální stav koberce a možnosti jeho vystavení. Poškozené tkaniny přitom nemusí zůstávat pouze v depozitáři. Stačí je vystavit tak, aby celou plochou ležely na rovné podložce. Koberce v dobrém stavu zvládnou po úpravách zavěšení. Na Karlštejně bude využita také varianta zavěšení a podložení současně. Z 1300 koberců, které má NPÚ k dispozici, bylo vybráno 77 nejvzácnějších tak, aby reprezentovaly co nejširší škálu této tvorby. Více o práci restaurátorek, které koberce připravovaly v improvizované dílně karlštejnského purkrabství, prozrazuje v rozhovoru Jitka Dřevíkovská.

V tzv. konírně Císařského paláce jsou připravené trámy, které budou podpěrou pro koberce
autor: Adriana Krobová
Spustit audio