Citrusové plantáže ohrožuje bakterie

24. září 2010

Milovníci pomerančů, mandarinek a dalších citrusových plodů možná ani netuší, že světová produkce jejich oblíbeného ovoce čelí fatální krizi. Plantáže ohrožuje bakteriální choroba, s kterou si rostlinolékaři nevědí rady. Nedávno vstoupilo tzv. zelenání citrusů na americký kontinent. Poslední naděje upírají pěstitelé citrusů ke genovému inženýrství.

Počátkem roku 2006 američtí ovocnáři oficiálně vzdali boj s větrem přenášenou "rakovinou citrusů". V posledních deseti letech na něj vynaložili sumu 600 milionů dolarů a vykáceli přitom více než 12 milionů stromů. Nakonec ale pěstitelé citrusů uznali, že původce "rakoviny" bakterie Xanthomonas axonopodis vyhrála.

Bohužel, není to ani poslední, ani nejhorší z citrusářských proher. Rostlinolékaři hlásí, že na floridských citrusových plantážích tiká časovaná biologická bomba v podobě bakterií rodu Liberibacter. Zatím byla choroba označovaná jako "zelenání" prokázána u šesti stovek stromů. Nakažených citrusů je však zcela jistě mnohonásobně více.

Teprve teď se nad citrusovými plantážemi skutečně stahují mračna. Jestliže rakovina "jenom" znehodnocuje úrodu, pak "zelenání" dokáže napadený strom během několika let zahubit. Plody postižených stromů jsou pokřivené a zůstávají stále zelené. Ti, kdo sebrali odvahu do nich kousnout, popisují jejich chuť jako "letecký benzín smíchaný se sirupem proti kašli".

Choroba přenášená savým hmyzem podobným mšicím přicestovala do Ameriky z Asie. V roce 1998 dovezli zahradníci z Číny s ozdobnými keři Murraya paniculata hmyzí přenašeče a zřejmě i bakterie Liberibacter. V srpnu loňského roku už narazili rostlinolékaři na jihu Floridy na první citrus s neklamnými známkami choroby - zežloutlými listy a zelenými zakrslými plody pokřiveného tvaru. Podrobnější kontrola plantáží odhalila další infikované stromy. Choroba se rozšířila na území tisíců čtverečních kilometrů, její přenašeči jsou všude. S obavami kontrolují rostlinolékaři plantáže v dalších citrusářských oblastech - v Kalifornii, Arizoně, Texasu a Louisianě.

Odhalit nemocné stromy není snadné. V počátečních fázích se příznaky "zelenání" snadno zamění s jinými, méně vážnými chorobami. Dokonce ani genetické testy zaměřené na detekci částí dědičné informace bakterie nejsou spolehlivou zárukou včasné diagnózy. Test odhalí bakterie, teprve když jsou na stromu patrné neklamné příznaky choroby. Navíc zřejmě bakterie v amerických podmínkách mutuje a svou dědičnou informaci mění. U některých citrusů vykazujících všechny známky "zelenání" genetické testy vybrané úseky DNA liberibakterů nenašly. Bakterie už jsou zřejmě ve zkoumaných úsecích DNA natolik odlišné, že je test neodhalí.

Vědci se pokoušejí přečíst kompletní dědičnou informaci liberibakterů, ale narážejí na velký problém. Nedokážou bakterii množit v laboratoři. Potřebné vzorky mohou získávat jen z uměle nakažených citrusových rostlin, které drží v laboratorních sklenících pod stejně přísnými bezpečnostními opatřeními, za jakých zdravotníci pracují s původcem AIDS virem HIV.

Nedaří se ani boj s hmyzím přenašečem. Biologické metody hubení pomocí nejrůznějších parazitů zcela selhaly. Nezbývá než kropit plantáže insekticidy a doufat. Zkušenosti ze světa ale mnoho nadějí nedávají. V Indii a Číně už byli pěstitelé v některých oblastech nuceni citrusové plantáže zlikvidovat.

Poslední šanci představují odrůdy citrusů odolné k chorobnému "zelenání". Ty lze v dohledné době získat jedině metodami genového inženýrství. Klasické šlechtění je příliš zdlouhavé. V plném proudu jsou už pokusy s citrusy odolnými vůči "rakovině" vyvolávanou bakterií Xanthomonas axonopodis. S odrůdami vzdorujícími "zelenání" bude zřejmě mnohem více práce. Zkušenosti s geneticky modifikovanými ovocnými stromy jsou ale obecně velmi dobré. Před lety zachránili genoví inženýři papájové plantáže devastované virovou chorobou. U nás vkládají milovníci švestek a slivovice velké naděje do geneticky modifikované odrůdy slivoně odolávající virovému onemocnění šarce.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.