Církve se vyjádří k návrhu na majetkové vyrovnání se státem
Dnes budou pokračovat jednání o církevním vyrovnání. Vládní komise pro majetkové narovnání vztahu mezi státem a církvemi se dnes odpoledne sejde se zástupci církví. Církve by se měly vyjádřit k návrhu, který jim ministr kultury Jiří Besser předložil koncem května.
Stát navrhl vrátit 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard. Celkem tedy jde o 134 miliard korun.
„Zástupci církví - Ekumenické rady církví, Římskokatolické církve a Federace židovských obcí - subjektů, kterých se majetkové narovnání mezi státem a církvemi týká, dostali určitý návrh a nezměnila se ta výchozí částka 134 miliard korun, ale bylo potřeba mezi církvemi domluvit to, jakým způsobem se bude dělit majetkové narovnání, protože samozřejmě v největší míře se týká Římskokatolické církve,“ říká tajemnice Ekumenické rady církví Sandra Silná.
Už v roce 2008 byl stanoven poměr 83 procent pro římskokatolickou církev a 17 procent pro ostatní. Zástupci církví s vládním návrhem předběžně souhlasili. „V zásadě se toho moc nemění. Vycházíme z toho, co bylo řečeno už v roce 2008, teď se řešilo mezi církvemi, jak se bude postupovat v části řešení naturální restituce, která se objevuje nově,“ uvádí předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
Klasnová: ministr financování musí najít zdroje
Nad církevním vyrovnáním však i nadále visí otazník. Předseda Věcí veřejných Radek John po pondělní schůzce ministrů a části poslanců prohlásil, že stát peníze na odškodnění církví nemá. Jeho strana proto chtěla co nejvíce snížit finanční odškodnění a žádala co největší majetkovou kompenzaci.
„Dosáhli jsme tlakem na celou komisi toho, aby se v majetku vrátilo o 24 miliard více, původně se měl vrátit ve výši 51 miliard, nyní se tedy v naturáliích bude vracet ve výši 75 miliard,“ vysvětluje členka vládní komise pro majetkové narovnání církví a poslankyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
„Stále zbývá částka 59 miliard korun, která bude připočtena ke státnímu dluhu a měla by být postupně splácena ze státního rozpočtu. Bylo by samozřejmě hezké, kdyby se podařilo podíl naturální versus finanční ještě změnit, ale řada majetku, která byla církvím zabavena, je zablokována, protože se prohospodařil,“ dodává.
Splátky finančního dluhu by činily 2 miliardy korun ročně. Podle Klasnové je to v rámci bilionového rozpočtu České republiky zanedbatelná částka, zároveň však uznává, že rozpočet na následující roky je napjatý.
„Věci veřejné se odmítají ztotožnit s tím, aby se vyrovnání s církvemi vyrovnávalo škrty v sociálně citlivých oblastech nebo handlování v některých resortech a nejde jen o resorty VV. Považuji za úkol ministra financí najít zdroje financování. Návrhy Věcí veřejných spočívají v odstranění některých daňových výjimek, například pro loterijní společnosti,“ dodává.
Peníze by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let a počítalo by se s inflací.
