Cirkus na faře aneb Pepito, neplivej! Dokument o skautské záchraně zbloudilé velbloudice
Dokument o skrývaném cirkusu na konci války. Nakupení dramat i nahodilost dějů připomínají svět jako cirkusovou manéž. Na jaře 1945 válka na evropském kontinentu vrcholila. V nenápadných Potěhách nedaleko silnice z Havlíčkova Brodu do Čáslavi se skrýval (nebo přesněji: byl zazimován) slavný cirkus Ferdinanda Berouska. (Repríza z roku 2019.)
Místní kaplan Josef Nouza poskytl cirkusu závětrné parkování i ochranu. Hospodářské budovy fary, stáje a rozlehlý dvůr se staly na několik měsíců jejich domovem. Maringotky a zvířata tak byly „kryty“ před válečnými ději.
Farníci se brzy sžili s cirkusovým světem a docházelo k řadě kuriózních situací. S cirkusovými koňmi jezdil pan kaplan do okolních filiálních kostelíků. Velbloudi se procházeli po návsi a lidé je krmili. Lamy zase našly své útočiště v místní škole, strkaly hlavy do tříd a „rušily“ vyučování.
Před rakví Karla Michálka z Potěh byl vezen na valníku na hřbitov německý důstojník, jenž svojí krví kropil cestu pohřebnímu průvodu a Rudé armádě.
zápis v kronice
Dramatické ale byly květnové dny roku 1945. Rychlý ústup Schörnerových jednotek k Američanům. Zablokování německé 17. tankové divize před Čáslaví. Německý vlak plný proviantu v nedalekých Horkách. Rabování českými občany, ustřelená kostelní věž, přestřelky, sebevraždy, pohřby.
Vítězní barbaři
Vojska Rudé armády však s sebou kromě vítězného zpěvu, garmošky a únavy přivezla barbarské manýry. Válkou rozdivočení vojáci zabírali či kradli ve vsích na Čáslavsku jídlo, hodinky, honili děvčata a Berouskovu cirkusu zničili šapitó, zabavili koně, vozy a velblouda.
Vzduch se naplnil jejich zápachem, zápachem nějaké tundry nebo tajgy, (...) opilí, vítězní, tak tohle byla Rudá armáda, zpocená, barbarská jako Skythové, a nevěděl jsem, jestli tady opravdu něco nezačíná.
Josef Škvorecký: Zbabělci
Velbloud se však nakonec nedal, pokopal vojáky a vrátil se na faru ke „svému“ cirkusu. Podobně tomu bylo o 20 kilometrů dál v Německém Brodě, který se v těch květnových dnech přejmenoval na Havlíčkův.
Objev hrobu brutálně zavražděných vlastenců, zajatecký tábor vojáků SS, hromady vojenského materiálu, řádění opilých šikmookých rudoarmějců. Ale také obnovování místních skautských oddílů a v lese nedaleko Pohledu nález či přesněji potkání (právě skauty) zatoulané velbloudice.
Junačka kráčí do zoo
Dnes již pravděpodobně nezjistíme, jakého byla původu. Jestli utekla z nějakého rozprášeného cirkusu, sovětským či rumunským jednotkám. Anebo byla kořistí z německé zoo? Nicméně akce, kterou pohledští a brodští skauti podnikli, je naprosto jedinečná.
Štafetovým způsobem velbloudici (po trase Havlíčkův Brod–Golčův Jeníkov–Čáslav–Kutná Hora–Kolín–Český Brod–Úvaly) dovedli do pražské zoo. Zachránili tak Pepitu (později přejmenovanou na Junačku) před možným utracením.
Stopy a podobenství
Někdy stačí drobnost. Kamarád vyprávějící o skrývaném cirkusu na konci války. A malá archivní fotografie velblouda kráčejícího s rozesmátými skauty poválečnou českou krajinou. A rozběhne se hledání stop. Nejen těch velbloudích.
Tvůrcům rozhlasového dokumentu se podařilo vypátrat řadu žijících aktérů, svědků a pamětníků a sestavit z jejich výpovědí podobenství. O válečném zimování, smrtelném koňaku a skautské záchraně zbloudilé velbloudice mezi Vysočinou a Prahou.
Související
-
Dokument: Sady, lesy, politika. Jaký je Petr Pithart, čemu naslouchal a co ho formovalo?
„Ten, který se ohlíží zpět.“ „Intelektuál v politice.“ „Věčný váhavec.“ Tyto a další nálepky provázejí politický život Petra Pitharta. Co je na nich pravdy?
-
Jak čestný a citlivý dozorce zachránil literární poklad
Nepíše se o něm v žádných literárních učebnicích ani historických monografiích, přesto patří do české literatury 20. století – jako zachránce a uchovávatel.
-
Stopa legie. Cesta tří dokumentaristů po stopách československých legionářů
Napříč kontinentem vyrazili na konci války a po 103 letech jejich odkaz objevovali reportéři rozhlasu. Poslechněte si dokument Českoslovenští legionáři v Rusku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.