Církev není hladová, říká o majetkovém vyrovnání se státem Vlkův nástupce Duka

01094081.jpeg

Premiér Jan Fischer odpoledne přijme končícího pražského arcibiskupa, kardinála Miloslava Vlka. Hned poté se sejde i s Vlkovým nástupcem Dominikem Dukou. Dosavadní královéhradecký biskup se ujme úřadu v sobotu 10. dubna.

Dominika Duku jako v pořadí 36. pražského arcibiskupa a jednoho z čelních představitelů katolické církve v Česku čeká v budoucnosti jednání s vládou o některých sporech.

Česká republika stále nemá dořešenou otázku majetkového vyrovnání a vztahu církve a státu. Dokončena není ratifikace mezinárodní smlouvy Česka a Vatikánu a uzavřen není ani spor o vlastnictví katedrály svatého Víta. O svých prioritách mluvil Dominik Duka v rozhovoru pro Rádio Česko:

Mluvíte o tom, že se chcete zasadit o uklidnění a věcnost diskusí o majetkovém vyrovnání, katedrále nebo smlouvě s Vatikánem. V čem tyto diskuse doteď věcnost postrádaly?

„Základní problém je, že se nejedná o žádné majetkové bouření a nějaké sumy, které by mohly někoho ohrozit. Skutečně se jedná o takové řešení, které by zajistilo život církví, ale zároveň by to bylo majetkové řešení, které řeší otázku nedořešeného majetku konfiskovaného v roce 1948. Jsou to blokační paragrafy, které brzdí některé podnikatelské zájmy i výstavbu měst a obcí. To považuji za potřebné, aby zmizely představy o hladové církvi, která hladová není. Je zapotřebí, aby diskuse byla věcná a odpolitizovaná, aby na obou stranách byla určitá míra schopnosti kompromisu a skromnosti.“

Za vlády Mirka Topolánka byla řeč o 270 miliardách včetně úroků. Považujete to ještě za východisko, nebo byste už nevycházeli z těchto propočtů, pokud by byla vláda po volbách ochotná o tomto jednat?

„Nemám žádný mandát, abych měnil jakoukoliv dohodu. Základná suma, o které mluví tato dohoda, byla získána předchozí vládou na základě zahraniční realitní kanceláře, kterou objednalo ministerstvo kultury. To byl výchozí bod, aby se mohlo říci, o jaký majetek vlastně jde. Ale věřím a vím i na základě určitých kontaktů s ostatními církvemi, že je připravenost k dohodě a k jednání tak, aby to bylo jednání výhodné pro obě strany.“

Při zářijové papežově návštěvě jsme se dozvěděli, že církev si nebude nárokovat majetkové vyrovnání se státem kvůli ekonomickému propadu. Znamená to, že se tohle téma ve vztahu ke státu v nejbližším roce či dvou nebudete coby arcibiskup vůbec otevírat?

„Já se domnívám, že církev určitě nebude ta, která by chtěla parazitovat na hospodářské krizi a na problémech současné společnosti. Určitě to nemůže být téma, které se otevře okamžitě, protože nevíme, jak dopadnou volby, jak dlouho bude trvat ustavení nové vlády, která si bude muset vytyčit své priority. Stávající stav nám dovoluje žít, tak určitě nebudeme přesvědčeni, že tato otázka bude první na pořadu všech jednání.“

Jste znám přátelskými vztahy s prezidentem Klausem, který ale po pohřbu předchozího papeže Jana Pavla II. řekl, že česko-vatikánskou smlouvu nepovažuje za nutnou. Čím ho chcete přesvědčit o opaku?

„Není možné hovořit o tom, co řekl pan prezident před několika lety. Při posledním setkání biskupské konference nám pan prezident jasně řekl, že i on je ochoten, aby tato smlouva byla co nejrychleji uzavřena, a vidí, že to není velký politicko-diplomatický problém. Ale všechna taková rozhodnutí závisí také na prioritách politické scény, tedy i prezidenta republiky, nikoliv na mé straně.“

Česko-vatikánská smlouva je dojednaná od konce 90. let, ale sněmovnou v roce 2003 neprošla. Kdy by ji podle vás bylo vhodné parlamentu znovu předložit a kým?

„Tato smlouva byla přijata vládou České republiky a byla tehdy parafována ze strany České republiky tehdejším ministrem zahraničí a jako zplnomocněným zástupcem státního sekretariátu papežským nunciem. Čili tato smlouva je do jisté míry určitý regulativ, proto bych řekl, že v naší zemi není situace mimořádná v tom smyslu, že bych se jako křesťané a katolíci cítili perzekuováni a umlčováni. Žijeme v právním státě, a proto bude skutečně záležet na politické situaci.“