Čínská hedvábná stezka může vést přes Arktidu. Estonsko a Finsko má spojit podmořský tunel

Lodě by mohly nakládat evropské exportní zboží, zatímco náklad z Asie by pokračoval v cestě po železnici přes Finsko, tunelem do Estonska a odtud by se v rekordním čase dostal do Střední Evropy, uvádí na svých stránkách internetový portál EUobserver.

Dvě životně důležité a doposud chybějící části této cesty – asi 500 kilometrů železnice z Norska do Finska a tunel z Finska do Estonska – doposud brzdily plánovače tohoto projektu. Nicméně novou krev do žil mu vlil slib Číny, že by jejich stavbu financovala.

„První pracovní studie o vybudování železniční trati k Severnímu ledovému oceánu zveřejníme již za několik dní,“ cituje server šéfa odboru dopravních sítí finského ministerstva dopravy Rista Murta. Idea nového koridoru s Čínou podle něj staví Finsko mezi Evropu a Asii. „Finsko už není ostrov. Hledáme svou geopolitickou pozici na úplně nové cestě,“ vysvětluje úředník Murto.

Finsko je dnes i tak považováno za jednu z leteckých bran do Číny a Asie. Z helsinského letiště je to totiž do Říše středu blíž než z jakékoliv země Evropské unie. Let do Pekingu trvá jen sedm a půl hodiny.

Tunel za 15 miliard

Pokud jde o tunel z Helsinek do estonského hlavního města Tallinnu, vlády obou zemí před dvěma týdny zveřejnily studii jeho proveditelnosti financovanou Evropskou unií. Ta slibuje, že tunel pod Finským zálivem by byl nejdelším podmořským tunelem na světě. Záliv má totiž na šířku 80 kilometrů.

Dnes přes něj na trajektech každodenně přejíždí 20 tisíc lidí. Takový provoz dělá spolu s dalšími trasami z Helsinek nejrušnější pasažérský přístav na světě. Finská vláda a místní byznys však podporují myšlenku tunelu i přesto, že náklady na něj by představovaly až 15 miliard eur.

V čele snah o získání financí z čínské strany je Peter Vesterbacka, podnikatel a zakladatel firmy Angry Bird, která se stala globálním tvůrcem elektronických her. Nyní usiluje o to, aby čínská strana zvýšila svůj podíl na financování tunelu.

„Předpokládám, že čínští investoři pokryjí dvě třetiny nákladů, zatímco z evropských fondů by měla být zafinancována většina zbytku do potřebných patnácti miliard,“ říká Vesterbacka. Ten se domnívá, že díky doširoka rozvinutému rozvojovému schématu souvisejícímu s tunelem, včetně výstavby umělého ostrova uprostřed Finského zálivu, je tento projekt pro investory přitažlivý.

Vesterbacka zdůrazňuje, že záležitost není závislá na evropských penězích. Není podle něj možné čekat na to, až se všechny evropské země dohodnou, že projekt má smysl. „Musíme se do toho pustit sami. Tunel chceme otevřít už v prosinci 2024,“ uzavírá slovy Petera Vasterbacka server EUobserver.