Čínská agresivita roste. Své diplomaty dokonce platí za nediplomatické chování, všímá si sinolog Jirouš

19. květen 2020

Čína se dostala do dosud nebývalého mezinárodního tlaku. Velmoc s právem veta v Radě bezpečnosti OSN a jedna z nejvlivnějších zemí světa teď musí odrážet celosvětovou kritiku za svůj díl viny při vzniku pandemie nemoci covid-19.

Čtěte také

„Chování Číny v počátcích pandemie bylo transparentní, otevřené a země poskytla světu všechny potřebné informace. Přesně těmito slovy hájil zemi čínský prezident Si Ťin-pching na videkonferenci členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO),“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus asijský zpravodaj David Jakš. 

Tento slovník je prý léta prověřený postup, který Peking používá vlastně pokaždé, když dojde na nějaký konflikt. „Při líčení svého de facto bezchybného chování tentokrát vynechal jinak běžné výhrůžky nebo ultimáta,“ všímá si. Na konferenci mluvili všichni členové WHO, ale projev Si Ťin-pchinga byl prý nejočekávanější.  

Peking se příjezdu epidemiologů bránil

Podle prezidenta je teď úkolem světa nemoc porazit – a pak se může vyšetřovat. „Ale taková situace může nastat za několik let, nebo taky nikdy.“

Čtěte také

Zpravodaj připomíná i další důležitý fakt, a to že se Peking (někdy v lednu, únoru) až urputně bránil příjezdu amerických epidemiologů do Wu-chanu. „Předseda WHO ale Čínu opakovaně chrání a podporuje. Obrovským ideologickým vítězstvím Číňanů by pak bylo, kdyby se jim jako prvním podařilo přijít s účinnou vakcínou nebo lékem na covid-19.“ 

Nejen v otázce čínské viny (nebo neviny) na rozšíření pandemie po celém světě je tak největším spojencem celý africký kontinent nebo země jihovýchodní Asie. Na druhé straně je dnes kromě Spojených států taky Austrálie a Nový Zéland. Evropská unie tady ale podle zpravodaje není úplně jednotná a liší se postoje jednotlivých států.

Agresivita čínských diplomatů  

Sinolog a analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš k tomu přidává další informace. „Čínská domácí cenzura a propaganda má domácí narativ pod kontrolou. Největší kritika tak teď opravu přichází ze zahraničí v podobě ostrých diplomatických útoků, výhrůžek bojkotu a v případě Austrálie dokonce bojkot (čínského) vedení,“ říká na Plusu. 

Čtěte také

Na serveru Sinopsis.cz publikovali analýzu o čínské korona-propagandě zaměřené na mezinárodní publikum. Mají se na ní podílet nejrůznější složky čínské státní moci. Tento nový fenomén označují jako „diplomacii vlčích válečníků“.

„Podívali jsme se na nejméně 20letou historii vystupování čínských diplomatů na celém světě. Teď je jejich přístup nezvykle agresivní. Dá se říct, že přejímají roli hypernacionalistických (čínských) státních médií, rádi přilévají olej do ohně konfliktů zemí, kde působí. Diplomatická agresivita se zvýšila třeba v Austrálii nebo v Kanadě (a nejen tam). Evidentně je to nová politika komunistické strany Číny. Dokonce jsou tito diplomaté za své nediplomatické chování i odměňováni, takže se dá čekat, že to bude pokračovat dál,“ dodává Filip Jirouš.    

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , David Jakš , Věra Luptáková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.