Čína závisí na kybernetické špionáži. Technologie získává i přes zahraniční investice, říká bezpečnostní expert

31. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hacker

Čína je pro Spojené státy stejně velkou hrozbou jako Rusko. Pro televizi BBC to prohlásil šéf americké CIA Mike Pompeo. Číňané jsou velmi aktivní v oblasti kybernetických útoků a mají mimořádné technologické možnosti. CIA podle Pompea zaznamenává pokusy o krádeže amerických informací, infiltrace agentů do Spojených států, ale i do některých zemí v Evropě. Podle šéfa CIA by západní země měly víc spolupracovat proti čínskému úsilí získat nad Západem moc. Jedním ze způsobů, jakým Čína získává moc v jednotlivých zemích je podle něj i ekonomické ovládnutí jednotlivých společností.

Podle Petra Boháčka, spolupracovníka Výzkumného centra AMO, který se zabývá kybernetickou bezpečností a transatlantickými vztahy, jsou v oblasti kybernetických útoků Čína a Rusko srovnatelnými hráči.


Čína staví svoji celou geopolitickou a obranou strategii na získávání zahraničních technologií. Petr Boháček

„V širším kontextu je možná i větší než Ruská federace. Čína je technologicky mnohem sofistikovanější, je to větší velmoc a kybernetickou špionáž dělá velmi dlouho,” říká.

Spojené státy americké se kybernetické špionáži věnují také. „Musíme ale poukázat na asymetrii mezi Čínou a USA. Čína staví svoji celou geopolitickou a obranou strategii na získávání zahraničních technologií. Dělá to přes špionáž, získávání technologického know-how skrz ekonomické ovládnutí firem,” vysvětluje expert.

„Snaží se prorazit do šedé sféry přes státem polovlastněné firmy, chce se dostat do soukromé sféry Spojených států. Dělá to tím, že využívá soukromý sektor v USA, který není přímo chráněný státem, ale je strategicky úplně stejně důležitý, co se týká technologií a obrany USA,” tvrdí Boháček.

Přesvědčivé důkazy

Čína je informačně uzavřenou velmocí. Jak se dají získat data o jejích aktivitách? „Je složité získat tvrdé důkazy o tom, kdo dělal špionáž a seděl za počítačem. Je o tom ale několik reportů, ten nejznámější je z roku 2013 od firmy Mandiant, která několik měsíců monitorovala různé aktéry. Sledovala právě i chování, jaký používají jazyk a nástroje. Zjistila tak, že nejnebezpečnější špionážní skupina operuje ze stejné budovy, v jaké sídlí jednotka Čínské lidové armády,” odpovídá Boháček.

„Opravdu tam potom jeli, natočili to, mají několik důkazů. Nejsou to nikdy přímé důkazy, ale jsou rozhodně dostatečně přesvědčivé. Ukazují na to, že Čína na kybernetické špionáži dlouhodobě závisí,” uvádí spolupracovník AMO.

Zdvořilost a strategie

Ivana Karásková z Fakulty sociálních věd UK, kde přednáší o zahraniční a bezpečnostní politice Číny a evropsko-čínských vztazích, zmiňuje tradiční schéma čínského chování.

„Snaží se nejdříve přijít se zdvořilostními nákupy, usadit se na trhu. Potom se zaměří na strategická odvětví a na firmy, které mají unikátní technologie. U nás se toto schéma také ukázalo, nejdříve nakoupili zdvořilostní věci jako fotbalový klub, pivovar, několik budov. Nyní se zaměřují na navýšení svého podílu v ČSA, několikrát naznačili, že by měli zájem o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany,” říká.


Snaží se nejdříve přijít se zdvořilostními nákupy, usadit se na trhu. Potom se zaměří na strategická odvětví. Ivana Karásková

V Číně platí jasná omezení, zahraniční firmy tam nemohou investovat ve zhruba šedesáti strategických oblastech, například do energetiky, telekomunikací nebo médií.

„Česká republika takové omezení nemá. Přestože čínské investice masivně lákáme do Česka, nemáme žádné regule, jak k nim přistupovat. Máme zákon o kritické infrastruktuře, který hovoří o věcech jako je rozvod vody, ale už neřešíme, jestli je kritická infrastruktura ve vlastnictví státu,” poukazuje analytička.

„Myslím si, že je to úplně špatně. Měli bychom začít vést diskuzi o tom, jaká odvětví jsou strategická, kde by je měl vlastnit stát, zda existují státy, které bychom nechtěli do strategických odvětví pustit,” myslí si Karásková.

autor: všt
Spustit audio