Čína v kosmu

„Cílem vesmírného programu není pouze vyslání člověka do vesmíru. Umožníme, aby lidé mohli ve vesmíru normálně pracovat. Také nás připraví na budoucí osídlení Marsu a Saturnu…“ , řekl hlavní konstruktér čínské kosmické lodě akademik Qi Faren v interview v roce 2006. V současné době má za sebou Čína pilotované lety do kosmu a první výstup kosmonauta do volného prostoru.

Připomeňme si, že Číňané objevili střelný prach a princip raketového pohonu. Vesmírný program zahájila Čína po roce 1949. První raketu vypustili Číňané v říjnu 1958. Byla vylepšenou podobou proslulé německé rakety V2. O dva roky později otestovali vědci balistickou raketu krátkého doletu. V říjnu 1964 se Čína zkouškou své první atomové bomby stala pátou nukleární velmocí. Poměrně brzy začali Číňané s vývojem antibalistických střel, protisatelitní obranou, pozorovacími a špionážními satelity. 0d 70tých let se Číňané zabývali vývojem umělých družic Země a plánovali i pilotované lety do kosmu. Tragedie jménem Kulturní revoluce projekt ukončila. Na začátku 80. let otestovali vědci mezikontinentální balistickou střelu s dosahem 9 300 km, na jejich konci se vrátili k myšlence letů do vesmíru. Vznikl Projekt 921 – let člověka do vesmíru. V současnosti pracují Číňané na zprovoznění trvalé orbitální stanice.

V souvislosti s lety do vesmíru Číňané vybudovali pět kosmických městeček a jeden kosmický průmyslový park, 4 satelitní monitorovací centra a 2 kontrolní stanoviště v Pekingu a ve vnitrozemí. Ve vesmíru zprovoznili satelity urychlující přenos dat mezi posádkou kosmické lodi a kontrolními centry. V listopadu 1999 se Číně podařil první vesmírný let.Vznikla rozsáhlá síť domácích i zahraničních stanic sledujících průběh letu. Do výzkumu se zapojily i další země: Francie, Švédsko, Brazílie a Austrálie. V letech 2001-2003 následovaly další pokusné lety a 15.října 2003 Čína úspěšně vyslala do vesmíru svého kosmonauta. Nepotvrdil ale rozšířený názor, že Dlouhá zeď je z vesmíru viditelná okem. Po návratu řekl novinářům, že přestože se ji snažil opakovaně zahlédnout, nepodařilo se mu to.

V roce 2005 následoval další let. Číňané sestrojili měsíční vozidlo a představili ho v televizi 1. května 2008. Na konci září 2008 vystoupil další kosmonaut do volného prostoru mimo loď.

Jaké jsou plány do budoucna? Do roku 2010 by měla Čína vybudovat permanentní orbitální stanici srovnatelnou s ruskou stanicí Mir. V roce 2010 také plánuje přistání lunárního modulu na Měsíci a do roku 2020 sběr vzorků a výstavbu trvalé základny na Měsíci. Měsíc má být odrazovým můstkem pro další lety k Marsu, plánované bez lidské posádky v letech 2014-33 a pilotované mezi lety 2040-60. V současnosti Číňané spolupracují na průzkumu Marsu s Rusy. Čínský kosmický program je civilní, i když se pravidelně objevují spekulace, že má i válečné cíle. Je velmi ambiciózní. Číňané světu takto dokazují svou velmocenskou pozici. Soupeří s USA a Ruskem. Dlouhodobým cílem je osídlení Měsíce a využití zdejších strategických surovin, tolik potřebných pro další ekonomický růst nejen v samotné Číně.

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.