Čína stále více ovlivňuje australský byznys, kulturu a nyní už i politiku

V roce 2007 voliči odmítli nejen jeho vládu, ale přišel i o svou tradiční baštu. Ačkoli migraci z Asie nepřál, už v době jeho politického pádu měl Bennelong nakročeno k tomu, aby se stal nejčínštějším ze všech sto padesáti australských volebních obvodů.

Obchůdky a bistra pročínských loajalistů

„Dnes tvoří téměř dvacet procent z tamních dvou set tisíc obyvatel děti čínských migrantů nebo lidé narození v Číně. Jejich koncentrace mnohonásobně převyšuje australský průměr, který činí dvě procenta z celkového počtu přistěhovalců,“ píší Timesy.

Bennelong je plný asijských bister a obchůdků s tradiční čínskou medicínou – a je také trnem v oku všem, kteří v jeho obyvatelích vidí pročínské loajalisty, snadno zmanipulovatelné Pekingem, píše deník. 

Číňané investicemi destabilizují infrastrukturu

Oblast se stala místem symbolické konfrontace s těmi, kteří chtějí udržet západní charakter země a zamezit čínské infiltraci. I proto je Austrálie některými vnímána jako frontová linie střetu s Čínou, jak v nedávném rozhovoru pro Sydney Morning Herald tvrdil bývalý stratég Bílého domu Steve Bannon.

Obavy z čínského vlivu v zemi narůstají, a zahrnují strach z politického vměšování až po investice do infrastruktury. Timesy připomínají, že sousedy úřadujícího premiéra Malcolma Turnbulla v nejluxusnější čtvrti Sydney u přístavu jsou už nyní čínští miliardáři i straničtí bossové. Právě oni ostatně před deseti lety vyšroubovali realitní trh v zemi na rekordní úroveň.

„Sundejte konečně australskou vládu“

Ve veřejném mínění se ale před loňskými Vánoci postaral o největší znepokojení právě Bennelong. Ve volbách hrozilo, že obvod získají labouristé a Turnbullova vláda přijde o křehkou většinu jediného hlasu. Osud středopravicového kabinetu náhle závisel na tamních doplňovacích volbách. Šířil se strach, že Peking oplatí Turnbullově vládě kritiku expanze v Jihočínském moři a odešle ji na smetiště dějin.

Přední expert na Čínu ze sydneyské techniky Feng Čchung-i otevřeně obvinil Peking z pokusu vnutit Austrálii labouristy, kteří jsou vzdor všem výhradám vůči nejlidnatější zemi světa smířlivější. Klidu nepřispěl ani záhadný dopis, podle některých dílo čínského konzulátu v Sydney, který se šířil na sociálních sítích a vyzýval čínské voliče, aby „konečně sundali australskou vládu“.

Skandály labouristického poslance

Čtyři dny před volbami, které se konaly v polovině prosince, náhle a dost drsně vyšlo najevo, jak velký vliv má už nyní Čína v australském parlamentu. Vlivný labourista s íránskými kořeny Sam Dastyari náhle rezignoval, když vyšlo najevo, že varoval jednoho čínského miliardáře před policejním odposlechem.

Týž poslanec byl podle deníku The Times nafilmován, jak čínské novináře ujišťuje, že nároky Pekingu v Jihočínském moři považuje za oprávněné. Volby nicméně nakonec dopadly pro kabinet pozitivně a minimální většinu uhájil.

Austrálie vděčí čískému odbytu

Letos v únoru vydal australský profesor etiky Clive Hamilton knihu Tichá invaze, v níž se zabýval rostoucím vlivem Číny v Austrálii. Podle něj se v Bennelongu Peking opravdu pokoušel do místní politiky zasáhnout. Labouristé tam získali o deset procent hlasů víc, na vítězství to ale nestačilo. Profesor Feng tvrdí, že Peking přímo nabízel svým krajanům v Bennelongu pomoc s volební kampaní.

Premiér Turnbull ovšem podle Timesů také ví, že bez Číny by byla australská ekonomika ve vážném ohrožení. Právě do Číny míří na 30 procent australského exportu, zejména železné rudy. Ročně má tento vývoz obrat 110 miliard dolarů. Další urážky Pekingu jsou nemyslitelné, australské zboží by mohlo uvíznout v čínských docích, což se už několikrát stalo. „Koneckonců za šestadvacet let nepřerušeného ekonomického růstu vděčí Austrálie právě Číně,“ poznamenávají Timesy.

Američtí vojáci v čínském přístavu

Obavy z vměšování zašly ale tak daleko, že ministr spravedlnosti Christian Porter navrhl nové nástroje k obraně před zásahy zvenčí. Aniž by jmenoval Čínu, prohlásil, že snahy zasahovat do demokratického procesu narůstají. Nové zákony byly narychlo přijaty ještě před pěti dalšími doplňovacími volbami, které se uskuteční v příštím týdnu.

Velké obavy podle deníku The Times způsobují také rychlé akvizice Číny v oblasti australské dopravní infrastruktury a energetiky|foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, David Iliff

Velké obavy podle deníku The Times způsobují také rychlé akvizice Číny v oblasti australské dopravní infrastruktury a energetiky. Největším šokem bylo převzetí severoaustralského přístavu Darwin Číňany v roce 2015. Právě tamtudy totiž rotují američtí vojáci i jejich technika, dislokovaní v zemi kvůli obavám z čínského vlivu. Američané se ke svému zděšení dozvěděli, že Turnbull pronajal přístav na 99 let. Prezident Barack Obama si kvůli tomu u premiéra osobně stěžoval.

Železná pěst v hedvábné rukavičce

Do čínských rukou se stěhují i ropovody, plynovody a rozvodné sítě. „Je to jen dílo neškodných investorů, anebo jde o předvoj iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga známé pod názvem „Jeden pás, jedna cesta“ nebo také Nová hedvábná stezka?“ ptají se Timesy. Čínský vůdce tvrdí, že chce ekonomicky prospět celému světu. Jeho kritici naopak vidí ve strategii železnou pěst, zahalenou v hedvábné rukavičce.

Clive Hamilton ve své knize nenechává nikoho na pochybách, co si o čínských záměrech v Austrálii myslí. „Čína chce dominovat světu. Austrálii a Nový Zéland používá pro testování své taktiky vůči západním společnostem. Ještě před dvěma lety bych sám takový názor označil za fantasmagorii. Teď pro něj ale mluví až příliš mnoho důkazů,“ řekl závěrem Timesům.