Čína se rozhodla zrušit politiku plánování porodnosti

V Číně žije 1,38 miliardylidí, tedy téměř pětina světové populace. Míra porodnosti začala klesat již před zavedením politiky jednoho dítěte, ale nyní v řeči statistiky prudce poklesla na 1,6 porodu na jednu ženu, což je nejnižší ukazatel v Asii.

A je také hluboko pod hranicí 2,1 porodu na jednu ženu, která je nutná pro udržení populačního růstu. Tento trend způsobil, že počet Číňanů v důchodovém věku převládl nad mladou generací.

Početnější rodiny

Čínská Státní rada, která je ústředním výkonným úřadem vlády, zadala k vypracování studii o důsledcích ukončení dosavadní politiky a plánuje doporučit zrušení všech opatření omezujících počet dětí v rodině.

Podle demografa Liang Čung-tchanga začalo čínské vedení již letos v březnu restrukturalizovat orgány, které se kontrolou porodnosti doposud zabývaly. „Nemyslím si, že vláda nadělá kolem zrušení politiky kontroly porodnosti příliš mnoho povyku. Zkrátka se to stane minulostí, přestane se o tom mluvit,“ předpovídá Liang.

Uplatňování restrikcí směrem k početnosti potomků v Číně oslabuje již delší dobu. Pár, který čeká dítě, musí tento stav v současnosti nahlásit jen na svém obvodním výboru, aby mohl využívat předporodní péči a sociální služby pro děti. V minulosti byly zákazy daleko drakoničtější. Páry musely předkládat doklady, které svědčily o jejich způsobilosti k rodičovství a na základě kterých bylo těhotenství povolováno.

 Boj proti chudobě

Politiku plánované porodnosti, nazývanou též politika jednoho dítěte, zavedl někdejší čínský vůdce Teng Siao-pching v roce 1979. Zdůvodnil ji tím, že země je příliš chudá na to, aby uživila rychle rostoucí populaci.

Většina městských párů se tak musela omezit na jedno dítě. Venkovské páry mohly mít děti dvě, pokud se jim jako první narodila dívka. Ve snaze dosáhnout naplánované úrovně porodnosti se místní úředníci uchylovali k drastickým metodám a nezřídka nutily ženy k interrupcím nebo sterilizaci.

Městští obyvatelé, kteří porušili zákon, riskovali, že ztratí práci. Lidem na venkově mohly úřady za nalezení „nelegálních“ potomků dokonce zbourat dům. Dostávali vysoké pokuty a jejich děti neměly přístup ke státnímu vzdělání a zdravotnictví. Tato politika sklízela kritiku, ale vládnoucí komunistická strana kontrolu porodnosti obhajovala tím, že omezuje chudobu a přispívá ke zlepšování lidských práv.

Nové výzvy 

Současný pokles porodnosti postavil před čínské vedení nové demografické výzvy – mimo jiných nutnost zajistit péči o stárnoucí populaci a také potřebu zajistit dostatečné množství pracovní síly pro rychle rostoucí ekonomiku.

V roce 2016 čínské vedení poprvé zmírnilo politiku kontroly porodnosti a umožnilo všem párům mít dvě děti. Počet novorozenců okamžitě vzrostl o 8 procent. Nicméně hned další rok poklesl o 3,5 procenta, což vzbudilo obavy, že lidé už nemají o velké rodiny zájem.

Úplné zrušení politiky kontroly porodnosti a směřování k tomu, co bývá nazýváno jako „nezávislá plodnost“, však podle demografů nedokáže zastavit populační trend.

„Porodnost bude i nadále klesat. To není něco, co by mohlo změnit vládní rozhodnutí. Lidem se nedá nařídit, aby měli méně nebo více dětí. Ale zrušení populační kontroly vrátí lidem reprodukční práva a svobody,“ citují londýnské Timesy čínského demografa Liang Čung-tchanga.