Čína potřebuje energii

16. březen 2010

Současný prudký ekonomický růst Číny vyžaduje obrovské množství energie. Čína rychle modernizuje současné výrobní kapacity a buduje nové elektrárny, současně využívá obnovitelné zdroje energie.

V roce 2008 si Čína připomněla 30. výročí začátku ekonomické transformace, pragmatické politické linie tzv. Čtyř modernizací, odklonu od rigidního socialistického plánování do té doby prosazovaného. Od to doby se životní úroveň většiny Číňanů prudce zvýšila, země se otevřela světu a prudce modernizuje. V letech 1978 až 2000 byl roční průměrný růst HDP 9 procent, prudce rostla spotřeba elektrické energie. Každý si chtěl pořídit čtyři vymoženosti, televizor, rádio, kolo a pračku. Od začátku 21. století Číňané budují rozsáhlou dálniční a leteckou síť, modernizují železnice, městskou infrastrukturu, průmyslovou výrobu, zemědělství, zavádějí nejmodernější technologie, komunikační a elektrickou přenosovou síť. Modernizace společnosti a velmi rychlý technologický pokrok vyžaduje obrovské množství elektrické energie. V roce 2001 spotřebovala Čína 10 procent světové elektrické energie a téměř stoprocentně kryla svou spotřebu domácí produkcí. Dnes spotřebuje 15 procent světové elektřiny a musí suroviny nutné k výrobě elektřiny částečně dovážet. Stala se největším producentem skleníkových plynů na světě, přestože v přepočtu na hlavu je na světě daleko za průmyslově rozvinutými státy.

Dnes je Čína je druhým největším spotřebitelem elektřiny na světě : 70 procent v Číně vyrobené elektrické energie spotřebovává průmysl: ocelárny, chemická výroba, rafinérie, výroba stavebních materiálů. Dvě třetiny elektrické energie produkují tepelné elektrárny, ty jsou ale hlavním znečišťovatelem životního prostředí. Přestože má Čína 13 procent světových zásob uhlí, poptávka po elektřině je vyšší než nabídka. Čína musí uhlí dovážet. Těžba uhlí je velice riskantní povolání, ročně v dolech zahyne několik tisíc horníků, čínské doly jsou považovány za nejnebezpečnější na světě. V roce 2007 se přesto nově otevíraly dvě uhelné elektrárny týdně. Přes jejich modernizaci jenom 15 procent odsiřuje. Roční spotřeba uhlí je několik miliard tun.

Do roku 2010 se proto má zvýšit podíl vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů na 10 procent a dále stoupat. Hydroelektrárny, sluneční panely, větrné elektrárny, atomové elektrárny a výroba biopaliv patří mezi nejvýznamnější zdroje obnovitelné energie a Čína je v současnosti první na světě v jejich využití. Dnes je v zemi 11 funkčních atomových reaktorů a plánuje se výstavba dalších 9 atomových elektráren a 13 reaktorů. Do roku 2020 má být ve spolupráci s USA a Francií uvedeno do provozu 100 atomových reaktorů. K výrobě biopaliva se pěstuje keř Dávivec černý, jehož plody obsahují 30 procent oleje. V roce 2006 uvedli technici v Číně jako první na světě větrnou turbínu maglev, využívající principu magnetické levitace podporující otáčení turbíny. Loni byla zprovozněna největší vodní elektrárna na světě, kontroverzní projekt Tří soutěsek. Její výstavba trvala 14 let. Přehradní nádrž má délku 660 km, šířku v průměru 1 km, velikost 1045 km čtverečných, výška přehrady je 101m, šířka u paty 115 m a nahoře 40. Přehradní zeď je delší než dva kilometry. Toto gigantické dílo vzbuzuje obdiv, ale také obavy, dlouhodobý dopad na životní prostředí není znám. Kvůli zatopení přehrady musel být více jak milion místních obyvatel přesídlen.

Chce-li Čína nadále udržet prudký ekonomický růst, musí vyrábět stále více elektrické energie. Zároveň musí modernizovat současné výrobní kapacity a využívat více energie z obnovitelných zdrojů. V delší perspektivě by totiž náprava poničeného životního prostředí stála tolik energie a úsilí, že by dosavadní růst nebyl udržitelný. Udržitelný rozvoj se stává mantrou současného čínského vedení.

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: Tomáš Koukolík
Spustit audio