Čína obnovuje svou námořní přítomnost ve světě po 600 letech

26. březen 2010

„Procestovali jsme více než sto tisíc li nekonečných vodních ploch a na oceánu spatřili vlny vysoké jako hory tyčící se do nebes. Naše oči spatřily barbarská území ukrytá za nekonečným modrým příkrovem mořských par, naše cesty po divokých vlnách spanile pokračovaly dnem i nocí rychle jako hvězdy na nebesích, jako bychom jeli vozem po široké silnici…“

Tento nápis najdete vytesán do kamenné stély na pobřeží jihovýchodní Číny. Je z roku 1432. Autorem nápisu je slavný čínský cestovatel, admirál Zheng He, který žil v letech 1371-1433. Byl eunuch a říká se, že měřil přes 2 metry. V letech 1405-1433 vedl Zheng He sedm velkých námořních výprav. Směřovaly do jihovýchodní Asie, Indického oceánu až na pobřeží východní Afriky. Cílem cest byl mezinárodní obchod, ale hlavně zvýšení povědomí cizích zemí o Číně. První expedice se zúčastnilo téměř 28 tisíc lidí, námořníků a vojáků, včetně lékařů. Flotilu tvořilo asi 300 lodí z nichž tzv. „lodě pokladů“, vezoucí admirála a velení výpravy, byly 180 metrů dlouhé. Byly tedy obrovské, měly čtyři paluby, také devět stěžňů, připomínaly současné tankery. Jejich výtlak se pohyboval kolem 2000 tun. Lodě Kryštofa Kolumba byly dlouhé pouhých 17 metrů, jejich výtlak byl menší než sto tun. V očích čínských námořníků by to byly skořápky.

Čínští císaři po admirálově smrti další velké námořní výpravy pozastavili. Soustředili se na budování nové Dlouhé zdi, které se u nás říká čínská, proti pronikání mongolských kmenů. Čína tudíž neobjevila Nový svět, což by mohlo být jen otázkou času.

Donedávna nehrála Čína v mezinárodních vodách téměř žádnou roli, dnes se situace rychle mění. Podobně jako se Čína nedávno vypravila do vesmíru, tak i její loďstvo prochází prudkým vývojem. Čína v posledním desetiletí nakoupila od Ruska několik nejmodernějších bitevních lodí. Roste její ponorková flotila s jaderným pohonem vybavená balistickými raketami. Čína uvažuje o nákupu či o stavbě letadlové lodi. Její flotila zatím chrání pro Čínu kriticky důležité mořské úžiny mezi Indonésií a Malajsií a mořské cesty z Perského zálivu a Rudého moře, kudy Čína dováží ropu. V polovině prosince 2008 se čínské vojenské loďstvo zapojilo do ochrany mořských cest proti pirátům u pobřeží Somálska a v Adenském zálivu. Mezinárodní společenství krok Číny ocenilo. Sílící Čína se po 600 letech vrátila do mezinárodních vod. Američtí odborníci si to plně uvědomují a dávají najevo, že s rostoucí čínskou námořní mocí budou muset v krátké době počítat v místech, která považovali od konce 2. světové války za „svá“ – v Tichém oceánu.

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: Tomáš Koukolík
Spustit audio