Čilé a nadstandardní styky Moskvy s Vídní zpochybňují spolehlivost rakouských tajných služeb

Jak vysvětluje, diskuse nabrala na obrátkách po zprávách, že se evropské zpravodajské služby údajně od Vídně distancovaly. Obávají se o bezpečí citlivých informací – panuje prý znepokojení, že by se mohly dostat až na stůl ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml navíc podle tiskové agentury v současnosti posiluje vztahy s rakouskou krajní pravicí, která je momentálně součástí vládní koalice.

Pukrle pro Putina

Spekulace pak posílila nejen v Rakousku hojně medializovaná fotografie z nedávné svatby ministryně zahraničí Karin Kneisslové, kterou na funkci nominovala krajně pravicová Svobodná strana (FPÖ). Kromě diplomacie ale stojí představitelé této partaje i v čele dalších klíčových resortů – vnitra a obrany. A čestným hostem Kneisslové na veselce nebyl nikdo jiný než Vladimir Putin.

Rakouská ministryně mu při společném tanci vysekla ukázkové pukrle. To vyvolalo mezinárodní pozdvižení a řadu otázek o povaze vztahů Vídně s Moskvou. Svatebčané a jejich hosté nicméně tvrdí, že šlo pouze o soukromou akci.

Svobodní údajně tlačí na zpravodajce

V rozhovoru pro list Der Standard Kneisslová popřela, že by Rusko snímky ze svatby zneužilo pro své propagandistické cíle a zpochybnilo rakouskou neutralitu. „Vidím to takhle. Mezi mnou a ruským prezidentem panuje důvěra, reciprocita, na jejímž základě bude možné o určitých věcech diskutovat,“ svěřila se deníku novomanželka.

Agentura AFP připomíná, že Rakousko, jež právě předsedá Evropské unii, je oficiálně neutrální republikou a není ani členem NATO|foto:Český rozhlas

Putinova návštěva se podle AFP uskutečnila v atmosféře nedůvěry ze strany západních demokracií. Ta ještě zesílila po informacích, že Svobodní a jejich ministr vnitra Herbert Kickl údajně vyvíjejí politický tlak na domácí zpravodajské služby. 

Pakt s Jednotným Ruskem

Nejmenovaní zpravodajští představitelé řekli americkému listu Washington Post, že obzvláštní obavy vyvolala únorová policejní razie v sídle Spolkového úřadu na ochranu ústavy a pro boj s terorismem (BVT), který v Rakousku zastává roli civilní kontrarozvědky. Svobodní totiž v roce 2016, tedy ještě před vstupem do vládní koalice, uzavřeli „pakt o spolupráci“ s Putinovou stranou Jednotné Rusko.

Deník Die Presse zase s odvoláním na nejmenovaný zdroj z tajných služeb psal o obavách, že tajné informace, sdílené s Rakouskem ze strany spojenců, by hned začerstva mohl mít k dispozici Kreml. To však ostře odmítl ředitel civilní kontrarozvědky Peter Gridling s tím, že „spolupráce se spojenci není nikterak ovlivněna“.

Neutralita a otevřené komunikační kanály

Agentura AFP připomíná, že Rakousko, jež právě předsedá Evropské unii, je oficiálně neutrální republikou a není ani členem NATO. Zároveň v něm sídlí celá řada významných mezinárodních těles včetně Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo vícera agentur OSN. 

V březnu se Vídeň nepřipojila ke společné akci většiny zemí Evropské unie, které vyhostily ruské diplomaty v reakci na otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Rakouská vláda se tehdy odkázala na neutralitu a snahu „zachovat s Ruskem otevřené komunikační kanály“.

Nedůvěryhodná tajná služba

Rakouská opozice už vyzvala k mimořádnému zasedání národní bezpečnostní rady. Jednat chce i o obavách, že spojenci přestanou s Vídní sdílet své výzvědné informace. Poslanec z řad opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Jan Krainer mezitím obvinil vládu z ohrožení bezpečnosti země.

„Rakouská tajná služba už není považovaná za spolehlivého partnera,“ postěžoval si Krainer, který je také členem parlamentní komise zkoumající zásah v civilní tajné službě. Ke kauze se vyjádřil i August Hanning, bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND). V rozhovoru pro deník Bild uvedl, že „k tajné službě, jež nechrání citlivá tajemství a informace a zdroje partnerů, je třeba přistupovat s nejvyšší opatrností“. 

Ředitel rakouské kontrarozvědky Gridling se ale snaží obavy mírnit. Podle něj pokračuje spolupráce se spojenci Rakouska v nejdůležitějších oblastech, jako je třeba boj proti terorismu, „stejně jako kdykoliv předtím,“ přináší jeho slova zpravodajská agentura AFP.