Chytrý parazit není lump, ale prodlužuje nám život, tvrdí český biolog Julius Lukeš

Čtěte také

Z parazita spojenec? Po genetické úpravy by měchovec mohl léčit střevní záněty

„Parazitický způsob života je svým způsobem jaksi kujebácký nebo takový lumpanický na úkor hostitele. Je to ze starořeckého slova parasitos - tedy přísedící na hostině, který se nepodílí na výdajích na tu hostinu. Takže velice trefné označení,“ uvozuje odlehčeně Julius Lukeš.

Čím jsou pro něj paraziti originální a zajímaví?

„Protože žijí tento způsob života, kdy využívají zdroje produkované jiným organismem, hostitel se je snaží zabít – primárně proto, že není v jeho zájmu, aby se na něm přiživovali. Paraziti tedy musí stále utíkat před tím hostitelem, musí se stále snažit vyhnout jeho imunitnímu systému, veškerým snahám se jich zbavit. A to je často nutí k určitým neobvyklým řešením z hlediska molekulární biologie. To je třeba to, co já tak řeším se svojí laboratoří,“ poodhaluje vědec zaměření svého výzkumu.

Škůdce, nebo pomocník?

Julius Lukeš je zastáncem poněkud překvapivé teze, že někteří paraziti pro nás mohou být nejen neškodní, ale dokonce blahodární:

Čtěte také

Ryba bere korýšům enzym, aby mohla svítit. V přírodě se kradou i buňky nebo DNA

„Kdybychom před 50 lety řekli, že paraziti mohou být prospěšní, tak bychom nepochodili. Ještě když jsem v 80. letech studoval na Karlově univerzitě na výborné katedře parazitologie, takový pohled nebyl vůbec přijatelný. Ale my jsme se od té doby hodně dozvěděli díky molekulární biologii a zjišťujeme, že v přírodě nic není černobílé. Není čistě zlý parazit a dobrý komensál – to je organismus, který s vámi žije, ale neškodí,“ vysvětluje a pokračuje:

„Je tu určitý přechod od smrtelně nebezpečných parazitů až po takové, kteří prakticky vůbec neškodí. My je stále označujeme jako parazity, ale oni už jimi nejsou, protože my jsme se taky velice posunuli. Jsem zastánce toho, že se s parazity můžeme o ledacos podělit a že někteří, kteří byli před 50 lety parazity, už jimi nejsou, protože jsme tak dobře živení, že ty jejich škodlivé účinky šly do pozadí, a pozitivní účinky se zesílily.“

Český parazitolog uvádí i konkrétní příklad:

Čtěte také

Vědci objevili další společné vlastnosti látek vyvolávajících alergie. Umí překonat buněčné bariéry

„Je spousta dat, která ukazují, že když je hostitel dobře živený, tak mu nemusí parazit škodit, ale může dokonce prospívat. Třeba dlouhověkost Japonců. Japonci se z těch bohatých zemí rozhodně dožívají nejdelšího věku. Ty důvody jsou různé, ale jeden z nich se uvádí, že by to mohli být střevní paraziti, které mají ze sushi a ze syrových ryb – mají mnohem víc střevních parazitů než veškeré bohaté národy. A že právě tito komensálové nebo souputníci jim tak stimulují imunitní odpověď, že jim prodlužují život,“ prozrazuje Lukeš jednu z hypotéz.

Jsou další zajímavé údaje, třeba když nakazíte mravence jejich parazity, tak jim prodlužují život. V zájmu dobrého, chytrého parazita je, aby jeho hostitel žil co nejdéle, protože tím žije nejdéle i ten parazit a může se snažit rozšířit na další hostitele. Takže ti nejchytřejší paraziti možná mají triky, kterými náš život prodlužují.“

Jak dopadlo Lukešovo soužití s tasemnicí? Jakým parazitem by se naopak nakazit nikdy nenechal? Poslouchejte celý rozhovor v audiu nahoře.