Chybou bylo, jakým způsobem USA utekly z Iráku, tvrdí Alexandr Vondra

Pozvolna se ale do iráckých misí začaly vkrádat zárodky vietnamského traumatu číslo dvě. Přinesly nebo mohly přinést dvě irácké války něco pozitivního, nebo zavlekly Blízký východ do chaosu?

„První válka v zálivu měla svoje opodstatnění. Mohla vést ke stabilizaci situace v regionu, ale nebyla dotažena do konce. Druhá válka je už velmi sporná záležitost,“ konstatoval bývalý ředitel Úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec.

Podle něj vojenská operace takového rozsahu nemůže skončit polovičatě, protože neodstraní základní problém.

„Mělo se dojít až do Bagdádu, mělo dojít k nastolení určitě správy ze strany okupační koalice, mohlo pak dopadnout všechno jinak,“ tvrdí expert.

Prostředky i tichý souhlas Spojené státy měly. „Obrovskou roli hrála tenkrát podpora zemí v regionu: Egypta, Sýrie i Saúdské Arábie. To se dalo dotáhnout, dalo se domluvit i s Ruskem, myslím, že to byla chyba.“

To, co USA použily jako zdůvodnění pro druhý útok, tedy vlastnictví chemických zbraní nebo nosných raket, bylo vyfabulované, jak se později ukázalo, upozornil Štefec.

„Mělo se zůstat u opatření bezletových zón. Nebyl důvod napadnout v dané situaci Irák. Došlo jen k tomu, že Spojené státy potřebovaly někoho napadnout, aby se ukázalo, že prezident je dostatečně akční,“ řekl bývalý ředitel Úřadu pro vyzbrojování.

Štefec: „Jeden z hlavních důvodů pro útok v Iráku byl ekonomický. Saddám začal organizovat okolní země, které se chtěly odtrhnout od dolaru z hlediska placení za ropu. To pro Spojené státy bylo dost velké riziko. Začalo se ukazovat, že Sýrie s Irákem tvoří dost silnou koalici, a byla snaha vytvořit protiváhu režimům jako Saúdská Arábie. Mělo to i širší geopolitické dopady.“

Bývalý ministr obrany a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra souhlasí, že první zásah v Iráku byla zcela na místě.

Vondra: „USA udělalo tři chyby. První bylo zdůvodňování útoku vlastnictvím chemických zbraní. Druhá, že když koalice do země vstoupila, měla odříznout vedení, ale nerozpouštět armádu. Třetí chybou byl způsob, jakým USA z Iráku utekly... Tradiční americkou politikou bylo zadržování Iráku i Íránu, aby ani jedna ze zemí nedominovala v regionu. Dlouhodobě tato politika začala narážet v momentě, kdy celá řada zemí chtěla dělat normální byznys.“

„I my jsme jej podpořili a byli jsme účastníky. Saddám Husajn nezákonně okupoval Kuvajt a cílem operace bylo zemi osvobodit, což se velmi rychle podařilo. To, že se po 11. září Američané rozhodli odpovědět, to byla kontroverznější akce.“

Proč Američané nesesadili Saddáma už při první vojenské operaci? Vondra připomněl dva faktory. „Jednak ohled na pevnost koalice, která za operací stála. Na straně Američanů byl tenkrát nejen Egypt, ale třeba i Sýrie, a panovaly obavy, že by se koalice mohla rozpadnout.“

Druhým důvodem byly podle politika obavy, že pokud by Saddám padl, a země by nebyla připravena na nové pevnější vedení, tak by to vedlo k rozpadu Iráku.

Vondra připomněl i příčiny druhého amerického zásahu v Iráku.

„Saddám nejen že přežil, ale velmi brutálním způsobem utlačoval jak šiíty, tak Kurdy. Navíc, atmosféra po 11. září v Americe způsobila, že USA útoky nemohla nechat bez odpovědi. Ať by vládl jakýkoli prezident, stejně by to skončilo invazí do Iráku,“ shrnul Alexandr Vondra.