Chuck Hagel odstupuje v komplikované době

Demise amerického ministra obrany Chucka Hagela nepřišla v nejvhodnější chvíli pro americkou zahraniční a obrannou politiku. Jedna válka končí a druhá začíná a Pentagonu hrozí rozpočtové škrty, píše server americké stanice ABC.

Hagel je první vysoký člen Obamova národně-bezpečnostního týmu, který odstupuje po katastrofálním výsledku demokratů v doplňovacích volbách a za neustávající kritiky Obamovy politiky na Blízkém východě i jinde ve světě ze strany republikánů, kteří nově ovládli Senát.

Hagelův vynucený odchod možná také signalizuje začátek větších změn prezidentova týmu.

Po Hagelově rezignaci bude Obama prvním prezidentem od Harryho Trumana, který bude mít čtyři ministry obrany. Hagelovi předchůdci Robert Gates a Leon Panetta si po svém odchodu stěžovali na přílišné vměšování Bílého domu do jejich resortu a ovlivňování politických rozhodnutí.

Čtěte také

Server ABC je však přesvědčen, že na americký boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii bude mít Hagelův odchod minimální vliv. Stoupenci Islámského státu se z jeho demise radují a tvrdí, že ho k ní přinutilo neúspěšné tažení proti džihádu.

Hagelova rezignace ovšem neznamená, že se Obamova strategie změní. Má tři součásti – vytlačit z dobytých území islamisty a zároveň materiálně podporovat iráckou armádu, které Washington pošle vojenské poradce a cvičitele.

V jednom ohledu je Chuck Hagel skutečně viníkem. Z titulu nejvyššího představitele Pentagonu nemohl tvrdit, že není zodpovědný za nedostatečně účinnou politiku na Blízkém východě

V Iráku je dnes 1400 amerických vojáků a jejich počet má stoupnout na 3100 – Obamova vláda ale zdůrazňuje, že nejde o navýšení bojových sil.

Druhými dvěma součástmi strategie je pokračující bombardování pozic a výcvikových táborů Islámského státu a vycvičení až 5000 syrských umírněných povstalců, kteří budou proti němu bojovat v Sýrii.

Výcvikový program, jenž má probíhat v Saúdské Arábii, se však rozvíjí pomalu a první bojovníci se do Sýrie nevrátí dřív než v průběhu roku 2015.

Republikáni v Kongresu však nejhlasitěji kritizují Obamovo rozhodnutí nevyslat do boje pozemní jednotky, neboť jich podle něj „není zapotřebí“. Dokonce i velitel hlavního štábu Martin Dempsey připouští, že jejich přítomnost může být časem nutná.

Čtěte také

Hagel nikdy nezpochybňoval prezidentovo rozhodnutí nevysílat vojáky, ale upozorňoval, že americká strategie se nedostatečně zabývá budoucností syrského režimu.

Podle něj prezident Bašár Asad těží z amerického bombardování Islámského státu, které zároveň frustruje umírněné syrské rebely, podle nichž představuje skutečnou hrozbu pro Sýrii Asad, a ne džihádisté.

Přesto Hagel na listopadovém slyšení v Kongresu řekl, že vláda o změně strategie neuvažuje, shrnuje server ABC.

Zpracováno ze zahraničního tisku.