Chtěl jsem pomocí zvuku vyprávět příběh málo známých plejtváků, říká hudební skladatel. Zvuk je přitom i zdrojem jejich ohrožení

Ti přitom hlas a zvuk, ve formě svého zpěvu a písní, potřebují k dorozumívání, k orientaci v prostoru, k lovu a nejspíš také k hraní.

Čtěte také

Zachycování a ukládání uhlíku do země by mohlo zpomalit oteplování. Není však řešením pro všechny

Již tak ohroženou populaci plejtváků Riceových (jejich počet se odhaduje na cca 50 jedinců) zasáhla i havárie na ropné plošině Deep Water Horizon společnosti BP v roce 2010. Oblast severního Mexického zálivu byla poté mnoho let kontaminovaná.

Vše zlé je ale pro něco dobré. Aby měli ochranáři a biologové přehled o stavu podmořské fauny a flóry po kontaktu s ropou, byly po havárii pod hladinu moře umístěny nahrávací jednotky. Zvuk je totiž v těchto oborech důležitým nástrojem k získávání informací. Současně platí, že pod vodou se zvuky dobře šíří.

„Díky těmto nahrávacím zařízením vznikly první záznamy písní místních plejtváků. Jsou jedinečné v tom, jak nízko jsou zpívané. Právě to byl jeden z prvních důkazů jejich druhové jedinečnosti. Jejich zpěv také posloužil jako argument pro financování dalšího výzkumu těchto kytovců,“ připomíná další vývoj americký hudební skladatel Cory Diane, který žije v oblasti severního Mexického zálivu ve městě New Orleans.

Jak se z plejtváka Brydeova stal plejtvák Riceův

Příběh plejtváků Riceových ho už mnoho let fascinuje. Stejně jako jejich „objevitele“, mořského biologa Aarona Ricea, který v 50. letech našel na pobřeží amerického státu Louisiana vyplavenou lebku tohoto kytovce a většinu své kariéry zasvětil snaze dokázat, že se jedná o jedinečný druh z čeledi plejtvákovitých. Až do roku 2021 se nicméně tento podmořský savec řadil do druhového komplexu plejtváka Brydeova.

Cory Diane|foto:Archiv Cory Ashby

Hudební skladatel Cory Diane promítl svoje bádání o plejtvácích Riceových, historii jejich výzkumu a o současných hrozbách pro jejich populaci i do činnosti, ve které se sám cítí jako příslovečná ryba ve vodě. Napsal skladbu Reverie for the Baleen of Many and No Known Names (volně a zvukomalebně lze přeložit jako Snění velryb mnoha a neznámých jmen z Mexického zálivu), která pomocí tzv. preparovaného klavíru evokuje antropogenní zvuky podmořského života a imituje zpěvy plejtváků.

Hudbu složil Cory Diane na základě skutečných spektogramů velrybích zpěvů, které mu poskytl Americký úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Výrazným motivem skladby jsou seismické zkoušky, pomocí nichž ropné společnosti zkoumají mořské dno a hledají nová ložiska. Prakticky každou půlminutu vystřelí ze vzduchového děla od hladiny moře směrem ke dnu.

„Při poslechu Mexického zálivu je to nápadný, neustále přítomný zvuk. Vypovídá to o tom, jak dobře se nízkofrekvenční zvuk šíří pod vodou. Je zdokumentováno, že když vystřelíte ze zvukového děla u pobřeží Texasu, je to slyšet až u pobřeží Floridy,“ upozorňuje Cory Diane.

Ve své skladbě tento všudypřítomný podmořský zvuk evokoval pomocí tympánové paličky, kterou jeho spoluhráčka buší zespodu do těla klavíru. „Je to docela dlouhé a myslím, že i působivé. Řada lidí mi už po představení říkala, že tyhle seismické zkoušky prostě musí přestat,“ konstatuje Cory Diane.

Se skladbou již se spoluhráči několikrát vystoupili před publikem, na koncertech i festivalech. Před představením vždy v přednášce vysvětlí historii plejtváků Riceových a ukazují záznamy lidské činnosti pod mořem, která těmto živočichům ztěžuje život.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Připravila Daniela Vrbová.