Chránit, nebo rozvíjet? České chráněné krajinné oblasti hledají rovnováhu mezi přírodou a zájmy lidí

31. říjen 2026

Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.

Od Českého ráje po Broumovsko

První chráněnou krajinnou oblastí v tehdejším Československu se v roce 1955 stal Český ráj. Jeho pískovcová skalní města, údolí a krajinné útvary připomínají miliony let geologického vývoje, vysvětluje v pořadu geolog z muzea Českého ráje v Turnově Jan Bubal.

Radim Štícha a Jan Bubal v Českém ráji

Mezi další významné oblasti patří například Moravský kras, Šumava nebo Jeseníky. Dnes CHKO zabírají přibližně 14,5 procenta rozlohy Česka. Nejde přitom jen o nedotčenou přírodu.

Součástí chráněných území jsou také vesnice, pole, lesy a místa, která po staletí utvářelo lidské hospodaření. Jejich úkolem je zachovat charakter krajiny a umožnit lidem v ní dál žít.

Ochrana přírody versus další zájmy

Právě soužití člověka s přírodou přináší řadu sporů. Ochránci krajiny se musí vypořádávat se zájmy vlastníků pozemků, zemědělců, podnikatelů i developerů. Diskuse se vedou například o výstavbě turistických areálů nebo o pravidlech pro obce.

Zoolog Petr Kafka

Příkladem je Broumovsko, kde se řeší také plánovaný hotelový areál v Adršpachu. Další výzvou je rostoucí návštěvnost přírodních lokalit. Adršpašsko-teplické skály proto zavedly rezervační systém vstupenek i parkování, který pomáhá regulovat příliv turistů.

To potvrdila současná vedoucí CHKO Broumovsko Hana Heinzelová. Podle odborníků je důležité hledat řešení, která respektují přírodní hodnoty a zároveň berou v úvahu potřeby místních obyvatel.  

Jakou krajinu chceme předat další generaci?

Ochrana přírody se proměňuje i v souvislosti s klimatickou změnou. Chráněné oblasti řeší budoucnost lesů, zadržování vody i péči o mokřady a louky.

František Šedivý a greenfluencerka Eliška Krásnohorská

Nad tématem se zamýšlejí jak František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, tak i mladá greenfluencerka Eliška Krásnohorská.

Ta se věnuje ochraně přírody na sociálních sítích a postupně navštěvuje všech 27 českých CHKO. Ve svých videích představuje jejich krásu i problémy a dává prostor místním obyvatelům.

Jsou právě mladí lidé hybateli změny, nebo se jejich představy od každodenní reality liší? Proč jsou některá území natolik výjimečná, že si zaslouží zvláštní ochranu? I na to se snaží odpovědět Téma Plus.

autoři: Radim Štícha , František Šedivý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.