Chodili jsme kolem Ruska po špičkách, zatímco Kreml připravoval agresi, kritizuje poslanec Horák

Miroslav Poche|foto:Michaela Danelová, iRozhlas

„Čas na přístupová jednání s jakýmkoliv zájemcem o členství v NATO je vždy,“ říká Poche, vidí ale komplikace:

„Aliance ale bude muset pro tak rychlé přijetí porušit vlastní pravidla. A také to eskaluje napětí s Ruskem, což ale ale nesmí být žádná překážka.“

Určitě přijdou technické problémy, postoj obou zemí je také odlišný, což je dáno historicky.
Jiří Horák (KDU-ČSL)

Poslanec Horák připomíná, že vstup obou severských do NATO se nemusí odehrát ihned:

Čtěte také

Jan Fingerland: Finlandizace NATO aneb Neutralita vychází z módy

„Hovořilo se o létě, ale z dalších vyjádření představitelů Švédska a Finska soudím, že to nebude tak rychlé. Určitě přijdou technické problémy, postoj obou zemí je také odlišný, což je dáno historicky.“

„Finsko, které má dlouho hranici a historii konfliktů s Ruskem, může skutečně cítit reálné nebezpečí ze strany svého souseda, zatímco Švédsko je geograficky vzdálenější,“ připomíná odlišné perspektivy kandidátských zemí Horák s tím, že ve Finsku je podle něj tlak na vstup do aliance větší.

Nejsem úplně jistý, zda je potřeba teď deklaratorně a rychle dveře otevírat dokořán, protože máme celou řádu problémů.
Miroslav Poche (ČSSD)

Poche dodává, že zatímco Švédsko bylo dlouhé neutrální, Finsko už s alianci spolupracuje, v Helsinkách se například nachází centrum pro boj s hybridními hrozbami. Očekává také, že pokud ke vstupu severských zemí do NATO dojde, spustí to i další změny:

Čtěte také

Dokud bude Putin u moci, válka se Západem bude. Přesto, že to NATO nechce, říká odborník na postsovětský prostor Valvoda

„Bulharsko začne prosazovat vstup Moldávie do aliance, což je problém, protože část jejího území je okupována. Najednou budeme mít větší počet zájemců o vstup a tradiční politika otevřených dveří bude limitována, protože nevíme, zda všem zájemcům můžeme členství garantovat.“

„Obě země, Finsko a Švédsko, jsou blízko členství v Severoatlantické alianci, jen si nejsem úplně jistý, zda je potřeba teď deklaratorně a velmi rychle tyto dveře otevírat dokořán, protože máme celou řádu problémů, které musíme řešit,“ obává se sociální demokrat a kritizuje za liknavý postoj k Rusku třeba Rakousko.

Názory Vladimira Putina nás nemusí zajímat. Zajímaly nás dvaadvacet let, a proto jsme tam, kde jsme.
Miroslav Poche (ČSSD)

Lidovec Horák upozorňuje, že veřejné mínění ve Finsku a Švédsku je právě teď nakloněno alianci a mění se v závislosti na vývoji konfliktu na Ukrajině. Je ale možné, že se tento postoj zase časem změní.

„Vstup těchto zemí by zajistil stabilitu a bezpečnost jak těchto států samotných, tak evropského kontinentu,“ je přese všechno přesvědčený Horák.

Čtěte také

Ukrajině jsme pomohli vybudovat armádu, která nyní vítězí, říká zástupce generálního tajemníka NATO

„Názory Vladimira Putina nás nemusí zajímat. Zajímaly nás dvaadvacet let, a proto jsme tam, kde jsme,“ souhlasí Miroslav Poche (ČSSD) a zdůrazňuje: 

„Situace se změnila. Musíme se orientovat vlastními názory, jak zajistit bezpečnost. Finsko a Švédsko roky mají společná alianční cvičení, takže po předložení přihlášky na letošním summitu NATO v Madridu je členství věcí v řádu měsíců.“

Aliance se musí postarat o vlastní bezpečnost, protože brát zřetel na přání Ruska by znamenalo vyklizení celé východní Evropy.
Jiří Horák (KDU-ČSL)

První jednání v Poslanecké sněmovně. Jiří Horák.|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Je čas změnit postoj k Rusku, dodává poslanec. „NATO i Evropská unie kolem Ruské federace chodily dlouho po špičkách. A zatímco Západ byl smířlivý, Rusko celou dobu připravovalo v rámci propagandy a politického narativu agresi a válku se Západem. Aliance se musí postarat o vlastní bezpečnost, protože brát zřetel na přání Ruska by znamenalo vyklizení celé východní Evropy,“ varuje Jiří Horák (KDU-ČSL).

Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.