Ať chodí děti do školy v šesti letech, říká autor omezení odkladů. Psycholog: Část dětí není zralá

Pane Klímo, připomeňte na úvod, proč vlastně bylo potřeba, aby se zpřísnily podmínky pro odklady?

Pavel Klíma (TOP 09): Než jsem k té novele sáhnul, tak jsme to s kolegy řešili dlouhá léta. V ředitelně jsem seděl asi 18 let. A nevěděli jsme si rady s tím, proč máme v České republice 25 procent odkladů, když v celé Evropě, v běžném vyspělém světě je to maximálně 3 až 5 procent.

Čtěte také

Odklad by mohly doporučovat učitelky ve školce, navrhuje ředitelka organizace Sofa. První stupeň by neměl být zaměřený na výkon, soudí náměstek

Řekli jsme si, že s tím musíme něco udělat, že nejde jenom čekat, jak se to bude dál vyvíjet tímto směrem. Mělo to negativní dopady. 

Novela nebyla napsána za měsíc u zeleného stolu. Dělali jsme diskuse a výzkumy minimálně rok a půl. Pak jsme to napsali. 

Pane Cíglere, proč přesto máte výhrady k tomu zpřísňování, odkladu?

Hynek Cígler: Já úplně nesouhlasím s těmi důvody, které byly uváděny jako podpora pro omezení odkladů. V Česku sice máme odkladů výrazně víc než v jiných zemích okolo, ale neznamená to, že máme výrazně starší prvňáky.

Čeští prvňáci jsou zhruba stejně staří jako v průměru jinde v Evropě. Protože v některých zemích jsou jiná, rozumná, data. Děti třeba nastupují do školy později, a pak je logické, že odkladů budou mít míň.

Případně naopak nastupují dřív do školy, ale ta škola potom v té první třídě vypadá diametrálně jinak než naše běžná první třída. Ve výsledku vlastně máme stejné staré školáky, jak je běžné v jiných evropských zemích.

Čtěte také

Odklad, nebo nástup do školy? Každé dítě potřebuje jiný start, přípravná třída mu dává čas dozrát

Pane Klímo, vzali jste při přípravě změny v potaz, že čeští prvňáci nejsou starší než děti z jiných evropských zemí?

Klíma: Slyším to poprvé. My jsme národ Jana Ámose Komenského a ten řekl, že dítě v šesti letech je zralé na to jít do školy. A ten šestý rok se ukazuje jako správné rozhodnutí.

My jsme vyhodnotili, že problém je ve výkonovém nastavení první třídy a v přechodu ze školky do školy. Proto se problematika odkladů vzala komplexně, řešil se poslední ročník školky, řešila se práce poraden v posledním ročníku školek a hlavně se řešilo to, jaké je – z psychologického hlediska – nastavení české první třídy.

Protože ať chceme, nebo nechceme, stále ve většině českých škol funguje to, že od první do deváté třídy jsou děti nastaveny na výkon.

A proto jsme sáhli k tomu, že se nebude klasifikovat známkou v prvních dvou letech. Aby se dítě naučilo chodit do školy, mělo návyky na učení, a nikoliv aby se učilo kvůli známce. Prostě pojďme učit děti číst, psát a počítat kvůli tomu, aby uměly číst, psát a počítat, a ne kvůli tomu, aby měly jedničku nebo dvojku.

Čtěte také

Po školce následuje restart. Školám chybí informace, jaké děti do první třídy jdou, říká sociolog Prokop

Pane Cíglere, není toto podstatné?

Cígler: Toto opatření je samozřejmě super, to podporuji a přijde mi to dobré. Stejně jako podpora asistentů v prvních třídách. Tyto kroky jsou skvělé. Ale výhrady pořád přetrvávají. V dnešní době argumentovat Komenským i po těch poznatcích, které od té doby máme, mně nedává úplně smysl.

Už neplatí, co říkal Jan Amos Komenský?

Cígler: Takto bych to neřekl, ale víme toho výrazně víc a elaborovaněji.

Část dětí skutečně není v šesti letech připravená na výuku čtení, psaní a počítání. A tyto děti měly odklad.

Nesouhlasím s tvrzením, že by se rozdíly mezi dětmi zmenšily zrušením nebo omezením odkladů. Ony se naopak z hlediska kognitivních předpokladů pro výuku čtení a psaní zvýší.

Bude potřeba pracovat s těmi dětmi výrazně inkluzivněji a individualizovaněji. A já si nemyslím, že to bez přípravy učitelé zvládnou.

Očekávání učitelů a možnosti dětí

Pane Klímo, jsou školy připraveny na větší nápor dětí, které nemusejí být úplně zralé?

Klíma: Určitě jste si všimli, že ta novela byla schválena v minulém roce, ale plně začne platit až od 1. září 2027. Důvod byl jasný.

Chceme, aby byly školy připravené, aby všichni učitelé na prvním stupni základní školy byli dostatečně proškoleni, připraveni. Aby ředitelé připravili svoji školu tak, aby dítě přicházelo do přátelského prostředí.

Čtěte také

Odklad školní docházky je ve většině případů otázkou okolností, ne schopností dítěte, říká školní inspektor

Tím nechci říct, že snižujeme nároky na vzdělávání. Dokonce se nestydím říct: Pojďme z prvního pololetí prvního ročníku udělat adaptační období.

Vezměte si, že ve všech výzkumech vychází český školák jako dítě, které se nejméně těší do školy. A toto všechno máme v té novele pojaté. Vypichuje se jenom několik aspektů, ale je to velmi komplexní novela.

Pane Cíglere, není podstatné, že zpřísnění odkladů se projevuje postupně? A že školy mají čas na to, aby se připravily?

Cígler: To je určitě dobrý krok. Bez toho by to podle mě nezafungovalo vůbec. Takto to omezí případné dopady.

Ale pořád podle mě platí to, že řada učitelů v prvních třídách čeká, že v lednu bude většina prvňáků schopná číst a psát, alespoň nějak. A tady to prostě nenastane, protože část z nich nebude schopná se to naučit. Očekávání učitelů se tak střetne s reálnými možnostmi dětí.

Jaká mají být nová očekávání učitelů na prvním stupni? Zvládnou školy na změny zareagovat? A je současná novela školského zákona připravená lépe než deset let stará novela o inkluzi? Poslouchejte celou diskuzi v pořadu Pro a proti.