Chci Rychnov přivést až k nulovému zadlužení. To je mé osobní přání, říká starosta města Jan Skořepa

16. březen 2023

Dominantou Rychnova nad Kněžnou, města s 11 tisíci obyvateli, je kolowratský zámek, kterému se také někdy říká rychnovské Hradčany. Město je vstupní branou do Orlických hor, narodil se tam například spisovatel Karel Poláček, tamní gymnázium studoval muzikant a právník Jiří Šlitr. A starostou je už čtvrté funkční období Jan Skořepa z hnutí Nezávislí pro Rychnov.

Čtěte také

Vy jste před volbami avizoval, že už do toho znovu nepůjdete, že už nebudete kandidovat na starostu. Co se stalo?
Byl to souběh řady událostí, skutečně už jsem kandidovat nechtěl. Ale velmi obtížně se odolává lidem na ulicích, kteří vás potkají a říkají, že nevědí, koho mají volit, ale že když do toho opět půjdu, že by volili mne. Protože si myslí, že to, co jsme za ty tři předchozí volební období udělali, má smysl. To byl jeden moment. A druhý moment bylo takové mé osobní lákadlo, že by se mohlo, pokud konstelace hvězd bude příznivá, podařit, aby za mého působení Rychnov nad Kněžnou skončil na nulovém zadlužení. To bylo takové mé osobní přání. Tak jsem se nakonec nechal umluvit a šel jsem znovu do toho. Ale tentokrát už opravdu naposledy.

Město je tedy dnes na tom jak z pohledu zadlužení?
Dnes, konkrétně 16. března 2023, má město z původních 137,9 milionů Kč dluhu necelých 18,5 milionu a za 15 dní už to bude zhruba jen 17,5 milionu. A šance na to, aby zadlužení skončilo v roce 2026, aby Rychnov měl nulové zadlužení, je poměrně vysoká.

Povedlo se Rychnov vyvést z velmi obtížné finanční situace. A doufám, že v tomto trendu budou naši následovníci pokračovat.
Jan Skořepa, starosta Rychnova nad Kněžnou

Třináctým rokem jste už starostou Rychnova nad Kněžnou. Připomeňte, proč jste vůbec šel do komunální politiky?
Měl jsem možná štěstí nebo smůlu, že jsem pracoval na manažerských pozicích pro zahraniční investory u dvou či tří stavebních firem. A popravdě řečeno, když mi bylo přes 50 let, tak už jsem si říkal, že lítám jak utržený vagon po Evropě i po republice, a že bych se mohl vrátit domů. A dostal jsem tenkrát nabídku, jestli bych šel na jednu kandidátku. Tak jsem na to kývnul a my jsme ty volby vyhráli. Od té doby jsem starosta.

Čtěte také

Když se ohlédnete, co se povedlo za tu dobu?
Co se povedlo. Na začátku to nebylo vůbec jednoduché, ale nechci unavovat čísly. Ale v zásadě ono zadlužení Rychnova bylo poměrně významné. Slyšel jsem v lednu 2011 na centrále České spořitelny památnou větu: "Pane starosto, vám už nikdo nepůjčí." Takže bylo nezbytné redukovat stav úředníků i výdaje, bohužel jsme museli, a to nepovažuji za nic šťastného, zvednout daň z nemovitostí, abychom se s tou situací dokázali vypořádat. Ale dnes musím říci, že léčba šokem pomohla. Daň z nemovitostí jsme zase vrátili zpátky, ulevili jsme hodně občanům, kteří vlastní byty a rodinné domy. A už se to veze na úplně jiné vlně, zůstatky na účtech města jsou jiné. A dávali jsme také poměrně hodně peněz do věcí, které nejsou tolik vidět. Mluvím o vodovodech a kanalizacích, protože to není vidět, ale pro spokojenost lidí je to velmi důležité. A pokud vše dobře půjde, tak na konci letošního roku za období, co jsem na radnici, do této oblasti bude dáno 320 milionů včetně DPH, což zrovna nejsou malé peníze.

Čtěte také

A co se naopak nepovedlo?
Víte, pane redaktore, to je těžké říct. Samozřejmě, že existuje řada lidí, kteří jsou nespokojeni a říkají, že by tohle nebo tohle mělo být jinak. Já mám díky své předchozí praxi na spoustu věcí odlišný pohled a jsem si toho vědom. Když to řeknu natvrdo a nahlas, a nemusí se mnou v žádném případě všichni souhlasit, situace v Rychnově byla tak špatná, že cokoliv se udělalo s dobrým záměrem, tak to bylo vždy zlepšení. Na rovinu. Ale ne všichni se mnou budou souhlasit. Čili povedla se spousta věcí a z mého čistě pragmatického pohledu se povedlo Rychnov vyvést z velmi obtížné finanční situace. A doufám, že v tomto trendu budou naši následovníci pokračovat, i když budou mít samozřejmě jiný pohled a budou věci dělat jinak.

Čtěte také

Co teď město nejvíc pálí? Co vám dělá starosti?
V tuhle chvíli mě trošičku trápí současná situace, co se týče drahoty, běžící inflace a také odpadového hospodářství. Protože Parlament schválil zákon, který v podstatě přenáší náklady na lidi, nebo respektive na obce. A Rychnov v produkci odpadu není žádný premiant, máme hodně občanů žijících v podnájmu, nejsou trvale hlášeni díky průmyslový zóně, takže tvoří odpad, ale neúčastní se vybírání poplatků. Teď jsme začali s kampaní, abychom pokusili zvýšit podíl tříděného odpadu a snížit ten komunální. Abychom nemuseli nějak prudce zvyšovat poplatky za odpad. Samozřejmě s tím souvisí i to, že město část nákladů táhne ze svých prostředků. Pokud se nám to podaří, lidé kampaň pochopí a půjdou do toho s námi, tak by to zase přineslo efekt do peněženek občanů.

Čtěte také

Co byste ještě chtěli stihnout v příštích letech?
Právě doděláváme čistírnu odpadních vod, což přišlo řádově asi na 90 milionů korun včetně daně z přidané hodnoty. Totální rekonstrukce, kterou děláme z vlastních prostředků. Protože když si vezmete dotaci, tak ta se musí rozpočítat v 15 letech do stočného, tedy zase bychom zatěžovali lidi. Potom dokončujeme 16 nájemních bytů, v polovině roku budou hotové. A pokusíme se ještě připravit minimálně projektovou dokumentaci k objektu bývalé Správy a údržby silnic, který jsme získali od kraje, zase na výstavbu dalších bytů. A jinak je to o běžné údržbě, o chodnících, o komunikacích, o hřištích. Jestli se nám povede dobře vytendrovat dodavatele, tak by Rychnov měl jedno hřiště s umělým povrchem, sice venkovní, ale multiarénu pro tenis, volejbal, basketbal a malý fotbal. Zase bychom trošku lidem zvedli možnosti sportovat.

Kam se jdete vy projít v Rychnově nad Kněžnou, když potřebujete vypnout, odpočinout si, vyčistit hlavu?
Já chodím v Rychnově do Včelného, což je příměstský les. Sice dostal také ránu s kůrovcem, ale je to zelená příroda. A zelená barva uklidňuje. Čili včelský les a příroda.

Naším hostem byl dnes starosta Rychnova nad Kněžnou Jan Skořepa. Ať se Rychnovu i dál daří.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.