Chci, abychom měli trvalý kurzarbeit už od 1. ledna, tvrdila ministryně Maláčová. Stihne se to?

17. prosinec 2020

Program Antivirus už od jara zachraňuje firmy od krachu a lidi od ztráty práce. Jenže – podle původních plánů měl na Antivirus už od září navázat trvalý kurzarbeit. Na jeho podobě se ale zatím neshodnou poslanci, zaměstnavatelé ani odboráři. Start kurzarbeitu se tak s velkými otazníky posouvá nejspíš až na příští rok. Jak se debata o něm vyvíjela a jak daleko jsou jednání, shrnuje Zaostřeno Barbory Kladivové.

„Chci, abychom tady měli trvalý kurzarbeit už od 1. ledna 2021,“ prohlásila už dříve ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Aktualizováno
Premiéra: 8. 11. 2020

„Chci, aby druhé čtení naplánované na prosinec, proběhlo dřív. Aby se to stihlo dotáhnout. Prodloužení Antiviru je možné vždy, ale já chci, abychom už měli kurzarbeit,“ dodala.

Čtěte také

Jenže v polovině prosince se kurzarbeitem odmítla ve druhém čtení zabývat sněmovna. Za sebou má pouze první čtení.

Shodu totiž nenašli ani zaměstnavatelé a odbory, výhrady měli i někteří ekonomové. A poslanci navrhli desítky změn. Ministerstvo práce proto připravilo ucelený návrh změn a sněmovna se bude zabývat až touto změnou.

Maláčová nyní usiluje o zkrácení lhůt, aby se návrhem mohl Senát zabývat ještě před vánočními svátky a kurzarbeit stále mohl platit od ledna. 

Co to kurzarbeit je?

Klíčoví hráči se tak do poloviny prosince nedohodli na podobě podpory zaměstnanosti.

V původním návrhu Maláčové měl kurzarbeit spouštět vláda při vážném ohrožení ekonomiky či některého z odvětví. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně 12 měsíců. Místo platu od firmy by dostával příspěvek od státu, nejvýš však do výše celostátní průměrné mzdy.

Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát.

Celý pořad Barbory Kladivové najdete v audiozáznamu. 

Spustit audio

Související