Chcete se na dovolené potápět? Oslovte odborníka. Nesprávný postup vám totiž může velmi ublížit

2. srpen 2022

Bohumil Markalous vede oddělení ORL v nemocnici v Jindřichově Hradci. Na základě svých zkušeností potvrzuje, že v běžných českých podmínkách při letních radovánkách našim uším, nosu a krku nic závažného nehrozí. Pokud bychom se ale pustili do potápění v moři a chtěli okusit i větší hloubky, už je na místě opatrnost.

Běžně se většina lidí při koupání potápí jen do hloubek kolem jednoho až dvou metrů. „To může být poněkud nepříjemné, v hloubce kolem dvou metrů už cítíme trochu tlak na uši, na bubínky, takové zaléhání, ale podle mého názoru to nevyžaduje žádné speciální ošetřování, techniku či nácvik ani odborné znalosti,“ říká.

Při potápění do větších hloubek je ale vhodné, aby byl člověk předem vyšetřen, instruován a byl pod odborným dohledem. Existuje totiž takzvaná dekompresní nemoc. „Když se se potápíme do hloubky, zvyšuje se tlak. Ten může poškozovat duté orgány, především plíce, vedlejší nosní dutiny a samozřejmě střední ucho,“ připomíná Bohumil Markalous.

Profesionální potápěči proto používají dýchací přístroje a vdechují vzduch pod určitým tlakem. Laici při rekreačním potápění musí tlak vyrovnat takzvaným valsalvovým manévrem. „Máme ucpaný nos, nadechneme se a zatlačíme vzduch jakoby do uší, do dutin a do plic. Tím dochází k vyrovnání tlaku,“ popisuje lékař.

Čtěte také

Podtlak, který by jinak vznikal v dutinách, nám může výrazně uškodit. „Může dutiny poškodit, utlačit je, může potom docházet ke krvácení, otoku sliznice, bolestem zejména v oblasti uší a hlavy, vedlejších nosních dutin,“ vysvětluje Bohumil Markalous.

Se vzrůstajícím tlakem se navíc zvyšuje také množství dusíku v těle. „To je plyn, který sice nijak nemetabolizuje, ale jeho množství v těle se během potápění, zejména do větších hloubek, zvyšuje. V rozpuštěné formě se musí z organismu zase vydýchat, ale to vydýchání se nepodaří najednou, je postupné,“ uvádí lékař.

Dekompresní nemoc se podle něj projevovala právě tím, že dříve se potápěči vynořovali velmi rychle a dusík jim zůstal v těle. Vytvořily se z něho bublinky, které se v podobě embolie, dostaly do důležitých orgánů, zejména do nervového systému, mozku, srdce, svalů. Tam pak mohly způsobovat závažná poškození, někdy až úmrtí.

„Rada je tedy jednoduchá: Vynořujte se postupně pod odborným dohledem. Je přesně známo, v jaké hloubce a jak dlouho musí potápěč vydýchávat, aby se zbavil plynu, který by ho mohl poškodit,“ dodává Bohumil Markalous.

Celý rozhovor s odborníkem na uši, nos i krk Bohumilem Markalousem si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.

Spustit audio

Související