Chceme změnu odpadového hospodářství na oběhové, hájí vysoké skládkovací poplatky úředník

Rezort chce naopak podpořit recyklaci podle hesla platíš, kolik vyhodíš. Kritici se ale obávají, že lidé místo toho budou vozit odpad do lesa nebo ho pálit v kamnech.

„Už deset let naléháme na ministerstvo, aby provedlo změny v odpadovém hospodářství,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Ministerstvo má ale odlišnou představu od té, kterou před deseti lety Svaz navrhoval. „Rezort sice chce navyšovat kvóty recyklace a zároveň zvyšuje poplatky za skládkování, ale jinou alternativu nenabízí.“

„Města a obce požadovaly deset let po státu nějakou koncepci, co máme dělat s tím odpadem, který dnes skládkujeme. Bohužel stát posledních deset let žádnou koncepci neudal,“ kritizoval Drahovzal.

Podle něj v roce 2005 ministerstvo tím, že přijalo plán odpadového hospodářství, „zabilo“ možnost vzniku energetických zařízení na využívání odpadů.

„Momentálně nám tu jiná alternativa ke skládkování chybí,“ zopakoval Pavel Drahovzal.

Drahovzal: „My se znovu ptáme: Proč, když víme, že v roce 2024 bude radikálně omezeno skládkování, proč těch osm let máme platit drakonické, vysoké poplatky? Opravdu to vnímám jako trest za to, že stát tady 10 let nevytvořil žádnou podporu pro energetické využití odpadu.“

Šéf odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart potvrdil, že nový zákon předpokládá zvýšení recyklace a zlepšení využívání odpadů.

Manhart: „Není pravda, že tu nic nevzniklo a nejsou alternativy. Nechci se bavit jen o energetickém využití odpadu, tedy o spalovnách. Chtěl bych zmínit, že v průběhu operačních programů dotací z Evropy vznikly stovky zařízení na třídění odpadu, obce i firmy byly podpořeny, aby třídily odpady přímo u zdroje, vznikly stovky zpracovatelských linek na využití odpadů.“

„Je to přesměrování z odpadového hospodářství na oběhové hospodářství,“ dodal.

Ministerstvo má v úmyslu dosavadní stav, kdy je téměř polovina komunálního odpadu, tedy kolem 2,5 milionů tun, stále zahrabáváno do země.

„Kvóty které jsme slíbili Evropské unii, se nesplní jen tak. Musíme ekonomickými nástroji motivovat původce odpadů k tomu, aby přestali odpady skládkovat, a zamysleli se nad tím, zda je možné je využívat.“

Současný poplatek za skládkování je příliš nízký, soudí úředník: 500 korun za 1 tunu. „Ve vyspělejších státech Evropy je doloženo, že když se zvýšil skládkovací poplatek, tak skládkování začalo postupně klesat, a zároveň se vytvořily zpracovatelské kapacity na využívání odpadu.“

„Poplatky skutečně mají demotivovat k tomu, aby se skládky využívaly. Chceme, aby původci odpadu, ať to jsou firmy nebo občané, odpad třídili. Když ho vytřídí, nasměrujeme ho do recyklace, a skládkovací poplatky tak nemusíme vůbec platit,“ obhajoval strategii ministerstva Jaromír Manhart.