Chalífáty na dvou kontinentech a souvislosti mezi Islámským státem, Al Kajdou a Boko Haram

Teroristická skupina Boko Haram vyhlásila v Nigérii chalífát – stejně jako před třemi měsíci Islámský stát v Iráku. Zatímco blízkovýchodní džihádisté šokovali svět videonahrávkou popravy amerického novináře, vůdce Boko Haram Abu Bakr Shekau oznamoval, že stejný chalífát vzniká v severozápadní části Nigérie.

Informuje o tom africký server All Africa. Nigerijští islamisté zemi terorizují už několik let a pomocí brutálního násilí se jim daří obsazovat rozsáhlá území. Obyvatelé severního města Buni Yadi začali předminulý týden prchat z domovů, když Boko Haram obsadila Gwozu u západních hranic s Kamerunem. Pak tam dosadila „na trůn“ místního emíra. Nigerijská vláda však popřela, že by teroristé nějaké město okupovali.

Někteří politologové, jako například Jacob Zenn z washingtonské Jamestownské nadace, se domnívá, že postup džihádistů v Africe a rostoucí politické ambice Islámského státu v Iráku spolu souvisí – africké skupiny pozorně sledují územní zisky islamistů v Sýrii a Iráku a ti zase soutěží o přízeň afrických džihádistů s Al Kajdou.

Boko Haram, která teď po vzoru Islámského státu zřídila chalífát v nigerijském státě Borno, se k Al Kajdě nikdy nepřihlásila, protože její vůdce Ajman Zavahrí o to dostatečně neusiloval, říká Zenn.

Islámský stát se však od Boko Haram diametrálně liší. Daří se mu dobývat rozsáhlá území a ovládá bezprecedentně velkou oblast. Al Kajda takto nikdy nic neobsadila a o chalífáty ani nestála.

Čtěte také

Islámský stát je v tomto smyslu nový jev a jeho ambice jsou obrovské – patrně až příliš, takže se nakonec stane jejich obětí. Podle Zenna se možná Islámský stát brzy postaví i světovým velmocím, které by jej mohly zastavit. Proto se snaží zalíbit Boko Haram a dalším džihádistům, jako třeba filipínské skupině Abú Sajjáf, aby získal další příznivce.

Islámský stát čelí většímu odporu než Boko Haram, a ta by proto mohla být v západní Africe mnohem úspěšnější, než zatím je. V Africe je méně mocných států, které by se jí dokázaly účinně postavit.

Z teroristického útoku v nigérijském Josu se viněna Boko Haram

Boko Haram je ve srovnání s Islámským státem spíše teroristickou skupinou ze staré školy, která všechno jen ničí a nemá žádnou vizi – stejně jako Al Kajda někdy okolo roku 2000, kdy se soustředila pouze na vraždění a teroristické útoky.

Podle Zenna udržuje Boko Haram kontakty s Al Kajdou v islámském Maghrebu v Mali, Alžírsku a Mauretánii, a ta poskytuje výcvik jejím mužům. Cvičí je i ozbrojenci v Libyi, zatímco finanční prostředky skupina zřejmě dostává ze Súdánu, států v Perském zálivu a Británie. Teroristická síť pokrývá rozhodně větší území než jen Nigérii, varuje Zenn.

Al Kajda se distancuje od Islámského státu a oficiálně se jej zřekla – nejen kvůli brutálním metodám, jež skupina používá, ale i kvůli osobnostem jejích představitelů a touze po moci. Na druhé straně Zavahrí není tak charismatický a respektovaný vůdce, jako byl Usáma bin Ládin, což umožňuje vzestup nejrůznějších rivalů.

Čtěte také

Boko Haram, která má svědomí tisíce životů a dodnes zadržuje asi 200 školaček unesených před více než čtyřmi měsíci, si však nemusí vybírat, zda se přihlásí k Islámskému státu, nebo k Al Kajdě – má volné pole působnosti, neboť se jí nikdo nesnaží zastavit.

Britský Economist je přesvědčen, že Islámský stát v Iráku je už v defenzivě, neboť deset dní po prvních amerických náletech ovládly vládní irácké síly největší přehradu u Mosulu a spolu s Kurdy džihádisty rozehnaly.

Nigérijské dívky, kterým se podařilo z rukou Boko Haram uprchnout

Vládní vojsko a kurdské milice pešmarga s americkou leteckou pomocí a skoro 400 americkými poradci zaznamenaly i další územní zisky a v bezpečí je už také většina jezídů, kteří uvízli v Sindžárských horách. Zajištěn je i kurdský Arbíl a irácká armáda zahájila ofenzivu s cílem znovu dobýt Tikrít.

Nebezpečí však ještě zdaleka není zažehnáno a džihádisté nejsou poraženi. Pokračují ve vraždění nesunnitů, v Tikrítu zatím nad armádou vítězí a dál ovládají rozsáhlé území v provincii Anbar a podél řeky Eufrat na obou stranách irácko-syrských hranic.

I zapřísáhlí odpůrci Američanů mezi iráckými politiky požadují, aby Spojené státy zvýšily počet náletů na Islámský stát. Ten mezitím upevňuje pozice v severní a východní Sýrii a vytlačuje umírněné povstalce.

Čtěte také

I když jim americké bombardování uštědřilo těžkou ránu, roste počet jeho členů, zejména z řad globálních džihádistů. Podle odhadů se k němu od června připojily stovky nových bojovníků ze zemí tak vzdálených, jako je Maroko. V srpnu se Islámský stát pustil i do Libanonu. Ovládá území a ropná pole a má finanční prostředky.

Představuje hrozbu i mimo Sýrii a Irák – podle odborníků je jen otázka času, kdy zahájí „transnárodní“ operace. Další nebezpečí hrozí od jeho zahraničních bojovníků, až se vrátí do svých domovských zemí.

Teroristický útok v nigérijském Maiduguri, ze kterého byla obviněna Boko Haram

Britský premiér David Cameron už tuto hrozbu zaznamenal a k zastavení Islámského státu vyzval svět i papež František. Tuto bitvu však nelze vyhrát pouze vojenskou silou.

Například v Iráku musí nový premiér Hajdar Abádí sjednotit všechny etnické skupiny a přesvědčit irácké sunnity, aby se postavili na stranu vlády.

To bude vyžadovat propuštění tisíců sunnitských vězňů, posílení pravomocí místních politiků, ale především revizi protiteroristického zákona a zákona o debaasifikaci, jichž zneužíval Abádího předchůdce Núrí Málikí.

Čtěte také

Jelikož Islámský stát pozvedl zbraně i proti Kurdům, ti poněkud zmírnili svůj požadavek nezávislosti. Chtějí však, aby jim vláda ponechala sporná území, která zabrali během postupu džihádistů, a žádají také dohodu o podílu ze zisku z těžby ropy a plynu.

Válku proti Islámskému státu lze v Iráku vyhrát, ale v Sýrii to bude těžší, neboť tam mají islamisté pevnější pozici. Syrský prezident Bašár Asad je dříve nechával na pokoji a bojoval jen proti umírněným rebelům, ale nyní proti džihádistům zahájil nálety.

Američané se zatím drží od Sýrie dál, ale možná by změnili názor, kdyby jejich bombardování Sýrie podpořily nejvlivnější státy v regionu, jako Saúdská Arábie, Turecko, Egypt a možná také Írán.

Írán mezitím začal dodávat zbraně a munici iráckým Kurdům. Potvrdil to prezident Kurdské autonomní oblasti Masúd Barzání na společné tiskové konferenci s íránským ministrem zahraničí Muhammadem Džavádem Zarífem, píše agentura Reuters.

Přímá vojenská pomoc Kurdům je spornou otázkou kvůli jejich úsilí o samostatný stát. Íránské rozhodnutí může být předehrou k většímu zapojení do iráckého konfliktu. Zaríf před jednáním s Barzáním navštívil také šíitské duchovní v jižním Iráku.

Zpracováno ze zahraničního tisku.