ČEZ vykročil k zestátnění výroby. Co ho může zkomplikovat?

Polostátní energetická společnost ČEZ míří k rozdělení a zestátnění výrobní části. Valná hromada společnosti schválila vznik dceřiné společnosti, do které budou vyčleněny nevýrobní části ČEZu. Jednalo by se tak například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, provozovatele plynové sítě GasNet, ČEZ ESCO nebo telekomunikační Telco Pro Services. V této nové v nové dceřiné firmě si firma ČEZ ponechá rozhodující 51procentní podíl a zbylou část by nabídla investorům.

autoři: Jana Klímová a Petr Šimůnek
editace: Václav Pešička
hudba a sounddesign: Johann Foss
Premiéra: 2. 6. 2026

To naznačí celkovou hodnotu společnosti, upozorňuje v pořadu Nic osobního, prostě byznys hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

„Očekává se spíše navýšení hodnoty společnosti. Je otázka, jakou cestou se bude tato minoritní část prodávat,“ říká Jana Klímová.

Jednu z cest vidí v přímém prodeji nadnárodnímu penzijnímu fondu nebo firmě, další možností je IPO na pražské burze. „Je tu i třetí varianta, že ČEZ nabídne stávajícím minoritním akcionářům výměnu za akcie v té nové dceřiné společnosti,“ říká Jana Klímová. Podle ní je reálná i kombinace těchto způsobů prodeje.

Kolik má Tykač

Publicista Petr Šimůnek poukazuje na miliardáře Pavla Tykače, u kterého se spekuluje, že by mohl mít až 10 procent akcií ČEZu. To by podle Jany Klímové mohlo celý záměr státu zkomplikovat: 

„Oficiálně se nedá nic potvrdit, ale pokud by to tak bylo a jemu se třeba nelíbila cena výkupu, tak by bez něj stát ten výkup 30 procent akcií nemohl udělat.“

To by i podle Petra Šimůnka udělalo zásadního hráče ve výkupu výrobní části ČEZu.

Více nejen o Valné hromadě ČEZu, ale také o případném prodeji Explosie říkají oba přední čeští ekonomičtí novináři v nové díle pořadu Nic osobního, prostě byznys.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.