Čeští vědci zkoumají na biomedicínském modelu prasete vzácné onemocnění zraku

Usherovým syndromem u nás trpí asi 400 lidí. Chybějící bílkoviny mají vliv na postižení dvou nejdůležitějších smyslů - sluchu a zraku.

„Příčinou onemocnění je poškození genu, který má na starosti vytváření určité bílkoviny v lidském oku,“ říká Miroslav Veith, primář oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Následkem poškození tohoto genu specifická bílkovina chybí, a tím dochází k poškození zraku.“

Čtěte také

Český výzkum pomůže dětem, kterým hrozí oslepnutí

Česko-německý tým vědců vyvíjí lék proti prvnímu typu tohoto onemocnění. Ten se u člověka projevuje vrozeným postižením sluchu a asi od 10 let věku také postupným zhoršováním zraku, zejména periferního vidění.

„Zásilku“ opravených genů zabalenou do podoby falešného viru, kterou vyvinuli biologové z univerzity v Mnichově a v Mohuči, doktor Veith se svým týmem poprvé voperoval do oka. Pacientem nebyl člověk, ale prase ze speciálního chovu Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově.

„Zde v Liběchově máme biomedicínský model, protože v mnoha aspektech toto prase velmi přesně sleduje nás lidi,“ říká ředitel ústavu Jan Motlík. „Aplikace i množství aplikované látky přesně kopíruje situaci, která nastane u budoucího pacienta.“

Liběchovským vědcům se totiž podařilo rozmnožit prase se zkoumaným genetickým postižením. Podle Motlíka je při komplikovaném chovu experimentálních prasat zapotřebí kromě zkušenosti také štěstí. Tento syndrom je totiž u lidí kvůli mechanismu dědičnosti velmi vzácný. To je komplikace pro výzkumníky, kteří potřebují sledovat dostatečný počet pacientů. „V Liběchově se nám podařilo vypěstovat dostatek pokusných prasat, na kterých je možné bezpečnost hledaného léků ověřit,“ říká ředitel Motlík.

Poslechněte si, proč je výhodné realizovat výzkum tohoto vzácného onemocnění právě u speciálně vyšlechtěných prasat, a nikoliv třeba u lidoopů.