Čeští vědci dokreslili obraz pravěké Sibiře
Pravěká zvířata na severu Sibiře nežila jen ve stepích bez lesů. Českým vědcům to prozradily údaje ze zvířecích zamrzlých žaludků, které propojili s vlastními údaji o současné sibiřské flóře.
„Na expedici v Jakutsku nám vědci v ‘Мuzeu mamutа’ vyprávěli o nálezech zvířat doby ledové se zachovalými zmrzlými žaludky,“ vypráví Irena Axmanová, botanička Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Celou oblast severní Sibiře až po Aljašku tvoří permafrost, věčně zmrzlá půda. Ruští výzkumníci se podle obsahu žaludků nalezených zvířat pokoušeli odhadnout, v jaké krajině se pohybovala.
Čeští vědci se rozhodli propojit jejich dílčí studie a srovnat je se současnými botanickými údaji. „Podařilo se nám vyvinout statistickou metodu, která umožnila srovnávat druhové složení rostlin nalezených v žaludcích s rostlinami, které se nyní nacházejí v různých částech Sibiře a jejích různých biotopech,“ říká Milan Chytrý, ředitel Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity.
Čtěte také
V nové databázi shromáždili všechna dosud dostupná data - pro každé zvíře je v ní soupis zbytků rostlin, které se našly v jeho útrobách. Tyto údaje srovnali s flórou různých typů současné vegetace Sibiře.
Vědci mají soubory rostlin pro 27 druhů zvířat – mamuty, srstnaté nosorožce, bizony, koně či soby. Díky propojeným údajům vyvrátili představy, že například mamuti či sobi žili v době ledové jen v obrovské bezlesé suché stepi.
Podle jejich závěrů se zvířata na severu Sibiře pásla ve vlhkých biotopech, v krajině s významným zastoupením tundry, světlé modřínové tajgy a rašelinišť. Kromě trávy zvířata jedla i větvičky vrb a bříz a k typické stepní vegetaci se moc nedostala.
Zbytky potravy jsou žaludcích dobře identifikovatelné, většina zvířat totiž nebyli přežvýkavci. „Pokud jste někdy zoologické zahradě viděli trus slona, všimli jste si, že je v něm spousta rostlinných zbytků. V žaludku jsou rozložené ještě méně a lze je někdy určit až na úroveň druhů,“ upozorňuje Chytrý.
Historické změny rázu krajiny pomáhají chápat i její současnou proměnu
Krajina procházela před desítkami tisíc let podobnými procesy, jakými kvůli změnám klimatu prochází dnes. Je tedy důležité tyto historické proměny znát.
Výzkum historie přírody se podobá výzkumu historie lidské společnosti. Pokud chceme porozumět přírodě, musíme pochopit její dědictví z doby ledové.
Výzkum mimo jiné přináší poznatek, že vegetace na severu Sibiře se od doby ledové změnila méně než v jiných částech Eurasie. A to mohlo přispět k tomu, že mamuti zde vyhynuli mnohem později než v jiných částech světa.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
