Čeští vědci chtějí do deseti let popsat funkce všech genů savčí DNA

15. červen 2017
Laboratorní myši, ilustrační foto

O tom, co jsou to geneticky modifikované myší modely, a jak mohou přispět k rozluštění vzniku všech chorob savců, hovořil v Magazínu Leonardo jeden z předních odborníků na transgenní a genově modifikované organismy Radislav Sedláček z Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci.

„V našem výzkumu se snažíme modifikovat geny, abychom zjistili, jak fungují a jak ovlivňují náš život,“ uvedl genetik. „Pak zkoumáme, jestli by tato znalost nešla využít pro určení nové terapie pro lidské choroby.“

Výzkum využívá známého faktu, že přes 95 % myších genů je identických s těmi lidskými a jen několik set genů je odlišných. „Navíc díky tomu, že výzkum modelového organismu myši je tak starý, tak existují skvělé nástroje pro jejich využití.“

„Organismus myši je velmi podobný, konstituce genů také a je to ještě zaplatitelné. Dají se sice dělat výzkumy i na potkanovi, praseti nebo psovi, ale to je ekonomicky náročné, a nelze uplatnit všechny principy jako u myši.“


„Crisper je revoluční technologie a molekulární nástroj, který jsme adaptovali z přírody. Sestává se ze dvou částí: jednak je to enzym, který dovede rozštípnout DNA, případně RNA. A aby to neudělal náhodně, tak potřebuje navaděče. Tím je molekula RNA, která navede enzym na správné místo, které si vybereme.“

Sedláček chce se svým týmem rozluštit do poloviny dvacátých let tohoto století funkci všech genů savců právě prostřednictvím myšího modelu. „Ale směřujeme i k člověku. Na úrovni kmenových buněk je už připraveno 15 tisíc genů, takže do těch 22 tisíc zbývá už jen menší část.“

Dosavadní metody pro manipulaci s DNA založené na rekombinaci, které jsou pro tyto výzkum nezbytné, byly velmi náročné a trvaly dlouho. To změnila technologie tzv. crisperu.

A protože lidský genom je kompletně zasekvenován, stejně jako genom myší, tak vědci přesně mohou vybrat místo, kde pomocí crisperu mohou poškodit nebo vložit jakoukoli jinou genovou sekvenci.

Cílem těchto metod je nalézt, zmapovat a popsat funkci všech genů u savců, včetně lidských. „Jde o velmi ambiciozní plán, jehož dopad bude větší než sekvenace lidského genomu, protože konečně budeme znát i funkce genů.“

„Když známe jenom ty písmenka, tak nevíme, co za co zodpovídá. Teď už to budeme asi tušit. Ale protože jen málokdy je za chorobu zodpovědný jen jeden gen, tak dalším krokem bude vytvořit modely lidských chorob,“ naznačil Radislav Sedláček další směr bádání českých genetiků.

autoři:Josef Kluge, Ondřej Čihák
  • Věda
  • genetika
  • sekvenování
  • myši