Čeští studenti se opět zhoršili. Pomohla by podpora výuky přírodních věd i samotných učitelů, myslí si Tomáš Zatloukal

8. prosinec 2016
Tomáš Zatloukal

Patnáctiletí čeští studenti se v mezinárodním srovnávání neustále zhoršují. Žáci dopadli hůře, než jejich předchůdci v roce 2012 v matematice i čtenářské gramotnosti. Jak je na tom české školství?

K největšímu propadu úrovně došlo v přírodovědné gramotnosti. Zjistilo to srovnání PISA, které provádí testy v 72 zemích. O tématu debatoval v Interview Plus Michael Rozsypal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem.

Ten říká, že přírodní vědy nejsou podporovány tolik, jako třeba čtenářská gramotnost nebo matematika. „Veřejná diskuze probíhá o matematice v řadě souvislostí, například týkajících se maturitní zkoušky, nebo v ní je významně aktivní i Jednota českých matematiků a fyziků. Obory spadající pod přírodní vědy nejsou tak systematicky podporovány. To znamená méně metodické podpory pro učitele, méně podnětů, co vyučovat, a hlavně jakým způsobem vyučovat,” vysvětluje Zatloukal.


V řadě škol jsou vytvořeny například odborné učebny, laboratoře, které přímo nabízejí možnost trošku jiné výuky, než jaká se odehrává teď. I toto mezinárodní srovnání ukázalo, že právě možnost vyzkoušet si experiment významně ovlivní schopnost žáka získané vědomosti uplatnit v konkrétních životních situacích. Tomáš Zatloukal

Aby se situace s českými žáky zlepšila, musí podle Zatloukala směřovat více podpory k učitelům. „Výsledky, kterých bychom chtěli, aby naši žáci dosahovali, jsou ovlivněny učitelem. Právě podpora učitelů nás významně odlišuje od těch nejúspěšnějších systémů,” myslí si inspektor, který by chtěl, aby si ti nejlepší absolventi středních škol vybírali pro své další studium i profesi učitelství. „Jen ti nejlepší mohou předávat to nejlepší těm ostatním.”

Jak to udělat? „Musí vidět nějakou profesní perspektivu. Ta je také podmíněna finančním ohodnocením. Pokud by jejich plat odpovídal důležitosti té profese, pak by mohla společnost podstatně přesněji definovat standard, který od učitele požaduje.”

Nevyužíváme kvalifikaci učitelů

I kdyby nastalo zvýšení platů učitelů, neznamená to automaticky zlepšení stavu školství. „Nelze očekávat, že se během jednoho školního roku něco změní. Vzdělávací systém má významnou míru setrvačnosti,” říká Zatloukal.


Vnímáme impulzy o tom, že se něco děje a že je něco špatně, nejen po zveřejnění těchto výsledků. Intervence do školského systému je ale potřeba promýšlet, aby mu pomohly, nikoliv uškodily. Tomáš Zatloukal

Cestou je podle školního inspektora dát učitelům prostor k jejich pedagogické práci ve třídě. „Nyní mají velký rozsah jiných povinností, které s prací s žáky přímo nesouvisí. Učitel má spoustu úkolů, které vyžadují důkladnou přípravu na výuku. Jestliže po něm chceme, aby mezitím dělal dozor na chodbě, v jídleně, doprovázel žáky na akce, vyplňoval dokumentaci spojenou s výukou, tak odvádíme jeho pozornost od přípravy a nevyužíváme plnohodnotně jeho kvalifikaci,” myslí si Zatloukal.

Flexibilní absolventi

„Měla by se otevřít diskuze o nastavení našich vzdělávacích cílů. Naše nastavení nepochybně neodpovídá aktuálnímu stavu vývoje společnosti a jeho budoucímu rozvoji. Měli bychom se, jako třeba Finové, zamyslet a říci si, co od budoucích absolventů očekáváme. Potom ten systém můžeme k těm cílům směřovat,” myslí si školní inspektor.

Cíle by podle Zatloukala měly být nastaveny univerzálněji, s akcentem na všeobecné schopnosti. „Tak, aby budoucí absolventi byli flexibilní, uměli reagovat na vývoj situace. Nejsme schopni predikovat, jaké profese budou za deset let, protože vývoj se velmi akceleruje,” říká.

Poslechněte si celé Interview Plus o českém školství.