Čeští politici podkopávají důvěru občanů ve stát a těží z toho Rusko, říká Michael Romancov

15. květen 2019

O 21 českých křesel v Evropském parlamentu bude usilovat 39 stran a hnutí. Rozhodnou o jejich obsazení jen volební kampaně a programy, nebo také dezinformace a propaganda? Ředitel BIS Michal Koudela už varoval, že hlavním aktérem pokoušejícím se narušit volby je Rusko.

„Rusko dalo najevo, že informační sféru považuje za jeden z prostorů, kde může efektivně a levně prosazovat své zájmy. A volby do Evropského parlamentu i jakékoli jiné jsou k tomu optimálním prostředím,“ míní politický geograf Michael Romancov.

Analytik Vrabel: Nepochybuji, že jsme v ruské informační válce a dezinformace jistě ovlivnily vítězství Zemana ve volbách

František Vrabel, datový analytik

Dezinformace z Ruské federace plní náš informační prostor. Cílenými dezinformačními kampaněmi vyhrál volby i prezident Miloš Zeman. Věty, za kterými si stojí datový analytik a šéf společnosti Semantic Visions, která shromažďuje a analyzuje 90 procent světového zpravodajského obsahu, František Vrabel.

Dodává, že Rusku by vyhovoval co nejlepší výsledek stran podporujících ruskou pozici ve světě, stejně jako protiamerických a protievropských sil, které si přejí oslabení či rozklad Evropské unie.

Rusko prý Evropskou unii dlouho nebralo v mocenských a silových otázkách vůbec vážně, což se změnilo po anexi Krymu a začátku konfliktu na Ukrajině v roce 2014. „Unie má v komunikaci s velkými jedinou šanci – že bude jednotná, dohodne se na minimálních standardech a z těch nebude slevovat,“ zdůrazňuje.

„Moc má materiální základnu a tady nelze přehlížet ten obrovský potenciál Unie. Její členské státy profitují z pravidel fungování světa po druhé světové válce a po zhroucení Sovětského svazu. A v tom se Rusku zdaleka tak nedaří,“ doplňuje politický geograf.

Čím méně pravidel a čím větší chaos, tím může být Rusko úspěšnější s ohledem na svou rozlohu, váhu a vojenskou sílu.
Michael Romancov

Evropané podle Romancova začali brát Rusko vážně – což je paradoxně přesně to, co Rusové alespoň za vlády Vladimira Putina chtěli: „Rusy netrápilo, jak mizerně se vyvíjí jejich ekonomika, ale to, že nemají respekt. Respekt teď mají a vybudovali ho jediným způsobem, který dokáží. A opět jsou vnímáni jako bezpečnostní hrozba.“

„Rusko chce mít Evropskou unii bohatou, bezmocnou a vděčnou. To je něco, co bychom neměli dovolit žádnému velkému hráči, ať jsou to Spojené státy, Čína nebo Rusko,“ podotýká.

Rusko využívá situace

Romancov se domnívá, že média typu Russia Today nebo Sputnik ztrácejí vliv, existují ale i jiné způsoby informačního působení, a to nejen sociální sítě. Rusko využívá i návštěvy státníků: „Například tím, že zahraničnímu politikovi poskytnou prostor v médiích a kladou mu určité otázky. To pak v té mediální sféře rezonuje,“ vysvětluje.

Fake news nejsou nebezpečím pro demokracii. Naopak ji posilují

Fake News

Říká se, že lež má krátké nohy. Platí toto pořekadlo také v případě takzvaných fake news? Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung se takovou otázkou zabývá ve svém komentáři a tvrdí, že falešné zprávy ve skutečnosti pro demokracii žádné nebezpečí nepředstavují, ba dokonce ji posilují.

Nejde ale o zcela legitimní postup, který využívá i Západ? „Z jejich pohledu je to samozřejmě jednoznačné. Dělají to velmi dlouho a šikovně a je jen náš problém, jestli si jsme schopni vynutit dodržování určitých pravidel,“ upozorňuje Romancov. Podobně se prý vůči Evropě chová i Čína.

Za klíčový rozdíl považuje to, že americké nebo evropské administrativy se střídají ve svobodných volbách, dochází ke korekci politik a nejedná se o monolitické struktury. V Rusku nebo v Číně k ničemu takovému nedochází.

Rusové podle Romancova dokáží velmi dobře využívat dění v konkrétních zemích. Zatímco například ve Finsku se jim to díky velké důvěře občanů ve stát přiliš nedaří, jinak je tomu v zemích, kde jejich vlastní elity fungování státu zpochybňují.

„Typickým příkladem je Česká republika, kde máme trestně stíhaného premiéra, který tvrdí, že je vše politicky motivované, a prezidenta s údajnou analýzou, podle níž si lze objednat trestní stíhání. Je to příklad státu, ve kterém politické elity generují hlubokou nedůvěru občanů vůči fungování státu,“ uvádí.

Proč politiku Vladimira Putina stále obhajuje i tolik Rusů žijících v Evropě? A jak může Evropa dosáhnout poklidného soužití s Ruskem? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související