Čeští krajané v Londýně za první světové války
Letos si připomínáme sté výročí začátku první světové války. Stovky českých krajanů začátek první světové války zastihl v Londýně. Mnozí z nich se jako dobrovolníci hlásili do britské armády. Jejich osudy a také to, jak byli vnímáni ze strany Britů, uchovává archiv londýnských sokolů v Československém národním domě v severním Londýně.
Sokol působil v Londýně už od roku 1903, ale nejzajímavější dokumenty archivu londýnských sokolů se týkají první světové války.
Sokolská organizace udržovala kontakty se svými členy, kteří odešli na frontu. Pořádali se sbírky a jiné akce, z nichž se financovaly balíčky posílané členům na frontu a jiné jejich potřeby.
Ačkoliv není známo, kolik přesně londýnských sokolů odešlo na frontu, víme, že šest z nich tam zahynulo.
I přes aktivitu našich krajanů, se výstava věnovaná první světové válce, která právě probíhá v Britské knihovně, o českých vojácích v britských uniformách nijak nezmiňuje.
Z archívů vyplývá, že role "anglických" dobrovolníků byla důležitá. Hlásili se do bojů proti Rakousko-Uhersku jako jedni z prvních hned na začátku konfliktu. I vůči nim se pak první president Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk, za války v Anglii známý jako profesor Masaryk, vyjádřil: "Já jsem se zastyděl, že my, političtí vůdcové, jsme byli bezradní ještě v okamžiku, kdy už naši vojáci zvedli revoluci".
Dlouholetá knihovnice paní Sylva Šimsová, která se narodila před 2. světovou válkou v Praze a už dlouho žije v severním Londýně, zmiňuje důležitou organizaci, a to London Czech Committee. Její celý název byl v angličtině London Bohemian Czech Committee and Legion for Foreign Service, tedy londýnský český výbor a legie pro zahraniční službu.
Založili ho hned v prvních dnech po vypuknutí války naši londýnští krajané. Byla to pravděpodobně vůbec první česká zahraniční organizace, která měla slovo legie ve svém názvu.
Předsedou tohoto výboru byl Jan Sýkora, člen londýnského Sokola a majitel české restaurace v Gloucester Road, který se po válce také vrátil do nové Československé republiky. A podobně jako Jaroslav Starý byl za druhé světové války popraven za odbojovou činnost německými okupanty. Takových lidí bylo mnoho. Položili na oltář vlasti to nejdražší, co měli.
Robert Evans, historik moderních dějin na oxfordské univerzitě, nabízí odpověď na otázku, jak britské úřady vnímaly české aspirace na začátku války.
Evans shrnuje, že Češi byli přeci jen příslušníci nepřátelské mocnosti, obyvatelé země, se kterou byla Británie ve válce. I když do války s Rakousko-Uherskem se dostala spíše skrze alianční politiku. A podporovala pak Srbsko, jemuž nevěnovala pozornost až do propuknutí války.
Důležitou otázkou je také, do jaké míry Británie uměla rozlišovat mezi jednotlivými národy na straně nepřítele. Dle Evanse bylo i v roce 1918 v Británii velmi málo lidí, kteří chápali význam české politické kampaně v zahraničí nebo doma v Rakousku. Co se týče odštěpenectví, tlaků za nezávislost, tak Britové spíš vnímali jako bližší situaci v Irsku, o středoevropské politice nevěděli skoro nic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
