Čeští krajané postupně ztrácejí své kořeny

25. srpen 2014

Čechy najdeme roztroušené po celém světě. V Evropě jich mimo ČR žije nejvíc na Ukrajině a na Balkáně. Česky mluví sice čím dál míň, ale aspoň rozumějí.

Čechy najdeme v několika vesnicích rumunského Banátu, jedna vesnice je v Moldávii. Na území bývalé Jugoslávie je jich víc. Hlavně v chorvatské Slavonii, na Vojvodině a v Bosně.

Ve vesnici Bela Crkva žijí vedle Čechů taky Srbové, Rumuni, Maďaři a zbytek Němců. Ti byli většinou po druhé světové válce přinuceni odejít.

Převážně plochá Vojvodina leží u Dunaje nedaleko od Bělehradu. „Lidem se tam i po válce žilo velmi dobře," popisuje dokumentarista Petr Slinták. „Fungovalo zemědělství a negativně jim život ovlivnilo až rozdělení Jugoslávie. Ale dodnes nestrádají a dokážou se uživit.“

Čtěte také

Stopy německé kultury a kolonizace jsou tam dodnes patrné. „Místo nich ale přišli hlavně lidé z Makedonie a Hercegoviny, kteří neuměli navázat na kvalitu hospodaření,“ říká Petr Slinták. Dříve tam byly rozsáhlé vinohrady, ze kterých zbylo jen pár polí. Dnes se věnují hlavně pěstování jablek.

Češi migrující

Počátky osídlování Vojvodiny českými přistěhovalci spadají do poloviny 19. století. Češi se sem začali stěhovat v několika vlnách, a to především do oblasti jižního Banátu. Po roce 1848 se centrem Čechů stává také Bělehrad, kde se však usazují většinou rozptýleně mezi ostatní obyvatelstvo.

A jak je to u krajanů s češtinou? Podle Petra Slintáka mizerně. Hlavně nejmladší generace už česky skoro neumí. Podle všeho ale jazyku alespoň rozumí.

Bosna

Pamětní deska na domě krajanů, Vojvodina

Další skupinu krajanů najdeme v Bosně. Žijí hlavně ve vesnicích, které se nachází u hranic s Chorvatskem. A taky ve městě Banja Luka. „Dodnes například v Nové Vsi najdete malý český kostelík nebo kulturní dům.“

Bohužel se i tyto vesnice postupně vylidňují migrací mladých lidí do velkých měst. Cestují za prací, školou a málokomu se chce vracet.

Rumunsko

V Rumunsku měli krajané větší problémy. Jak s řečí, tak s hlubokými lesy, které na místě našli. Osidlovat karpatské kopce se pokoušelo hned několik vln nejen českých přistěhovalců. Najdeme tam taky hodně Slováků a zbytky německy mluvících usedlíků.

„I přes to, že ta oblast je nádherná a na Vojvodině zemědělsky zajímavá, stále se především na horách postupně vylidňuje,“ dodává dokumentarista. Z Rumunska krajané odcházejí přímo do Česka. U ostatních krajanů v bývalé Jugoslávii jde hlavně o vnitřní migraci do větších měst.

Jak se krajané zapojili do války a následného rozpadu Jugoslávie? Kdo na to doplatil? Jak krajany podporuje česká vláda? A víte, že hodně Čechů ovlivnilo Sarajevo? Poslechněte si v iRadiu.

autoři: lup , zis
Spustit audio