Čeští genetici jsou na stopě důvodu neplodnosti kříženců

„Jde o velmi starý problém. Každý asi zná příklad, kdy křížením koně a osla získáme mezka. Mezek je silný, zdravý, ale je úplně neplodný,“ uvedl v Magazínu Leonardo vědec.

K průlomu ve výzkumu hybridní sterility přispělo objevení nevědomé hybridizace dvou poddruhů myší při laboratorních pokusech.

„Napsali jsme tehdy první práci, kde jsme hovořili o hybridní sterilitě a ukázalo se, že jsme měli pravdu. Objevili jsme místo v genomu, které bylo nějak definováno, ale vůbec jsme netušili, co tam je,“ vzpomněl Forejt.

V laboratořích docházelo nevědomky ke křížení dvou odlišných poddruhů myší: jedné rozšířené od nás na západ (mus domesticus) a druhé běžné ve východní Evropě (mus musculus). Tehdy vědci zjistili, že vývoj pohlavních buněk u kříženců se zastaví v určitém momentu. Tedy ne, že mají nefunkční spermie, ale že k jejich tvorbě ani nedojde.

Aby vědci dostali nově objevený gen jako skutečnou sekvenci DNA a mohli s ním dále laboratorně pracovat, bylo potřeba metod molekulární genetiky a biologie, které v 70. letech nebyly k dispozici.

„A tak jsme čekali, a koncem 80. a začátkem 90. let přišla revoluce sekvenování genomu a klonování genů. Snažili jsme se najít ten náš gen hybridní sterility, což bylo velmi těžké. Trvalo nám to do roku 2009, kdy jsme fyzicky vyklonovali úsek genomu a popsali první savčí gen, který je odpovědný za neplodnost hybridů,“ popsal genetik.

Později američtí badatelé potvrdili, že tento gen je také odpovědný za rekombinaci otcovských a mateřských genů během tvorby gamet, tedy pohlavních buněk.

„Tím náš výzkum samozřejmě nekončí. Hybridní sterilita není nikdy řízena jedním nebo dvěma geny, je to vždy vliv mnoha genů. A my máme zatím ten jeden gen, ale to samozřejmě neznamená, že rozumíme celému procesu,“ shrnul dosavadní poznatky o genetických příčinách neplodnosti kříženců Jiří Forejt.