Čeští archeologové směřují do Ománu. Byl Arabský poloostrov kdysi zeleným rájem?

„Je to velký úspěch. Obstáli jsem v konkurenčním boji s ostatními institucemi z jiných zemí,“ uvedla v Magazínu Leonardo archeoložka.

Podle ní je archeologie v Ománu velice mladá. „V 70. letech začaly první výzkumy. Máme tedy jedinečnou příležitost se zapojit mezi skupinu průkopníků, kteří budou psát nebo přepracovávat dějiny Ománu.“

„Od kolegy z Německa jsme se dozvěděli o velmi zajímavé lokalitě vyschlého jezera v severním Ománu. Na jaře jsme se na místo jeli podívat a zjistili jsme, že je to přesně ono. Našli jsme tam archeologické lokality, které přímo s existencí jezera souvisely.“

Čeští archeologové vycházejí z předpokladu, že Arábie byla v době před 8 až 4 tisíci lety zelenou zemí. „Dnes vidíme jen hory a pouště, ale poslední výzkumy ukazují, že ještě dnes na jihu Ománu převládá monzun, který přináší vláhu, a tato malá část země je opravdu zelená.“

Výzkumy z poslední doby ukázaly, že v oblasti dnešní pouště byly mokřiny, žila tam zvěř i lidé. Arabský poloostrov, který dnes vypadá, že není osídlen, dříve zřejmě osídlen byl. Inna Mateiciucová

„Dříve tento monzun ovlivňoval nejen sever Ománu, ale i část arabského poloostrova, takže se dnes mluví o zelené Arábii. Pro nás je velké štěstí, že jsme získali povolení k výzkumu jednoho z největších pozůstatků vyschlých jezer. Chceme studovat proces vysychání, proměny klimatu a jak na ně reagovala vegetace, zvířata, ale i člověk,“ popsala archeoložka.

Archeologie zkoumá nejen velmi nápadné věci k vidění, ale zajímá se i o drobné detaily, které pomáhají rekonstruovat minulost, připomněl rakouský antropolog Wilding.

„Díky těmto detailům začínáme rozumět, o jakou šlo ekozónu, jestli v oblasti byla voda, zda byly přítomné rostliny a zvířata, případně lidé, kteří zvířata lovili.“

Proto se vědci snaží porozumět, jak klima v Arábii fungovalo. „A překvapivě začínáme mluvit o Arábii jako o ostrově řek a jezer. Úplně to mění naše smýšlení o celé oblasti, a je vzrušující být u této redefinice pouště.“

„Dnes považujeme změnu klimatu za aktuální jev, ale přicházela i v minulosti, a rozhodovala o přežití živých tvorů... Pokud prostudujeme toto místo, máme šanci pochopit, co se stalo a jaký postoj k přírodě máme zaujmout. Archeologové tak mohou najít odpovědi na to, která lidská rozhodnutí byla špatná,“ shrnul Maxmilian Wilding.