Cesta k reálným úsporám vede přes digitalizaci a změny uvnitř institucí, připomínal ekonom Mejstřík

7. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Mejstřík
0:00
/
0:00

Měla se zrušit superhrubá mzda, kterou zavedla vláda Mirka Topolánka? „Můj postoj k tomuto konstruktu je obecně negativní,“ řekl v Interview Plus ekonom Michal Mejstřík, který tehdy byl členem Národní ekonomické rady vlády. Mejstřík zemřel v lednu 2021, ve věku 68 let podlehl podle serveru Forbes nemoci covid-19.

„Smyslem superhrubé mzdy bylo ukázat lidem, kolik odvádíme státu a jaké jsou náklady pracovního místa. Z ekonomického hlediska ale jde o pochybnou konstrukci, která už dávno měla být odstraněna,“ tvrdil Mejstřík v srpnu, v posledním rozhovoru, který dal Českému rozhlasu Plus.

Čtěte také

Zrušit superhrubou mzdu chtělo už několik vlád počínaje kabinetem Petra Nečase, povedlo se to až kabinetu Andreje Babiše (ANO). Podle ministerstva financí její zrušení znamená výpadek ve výši zhruba stovky miliard korun ročně.

„Je otázka, s jakou by to bylo sazbou. Kdyby se nastavila ne na 15, ale na 19 procent, pak by ta ztráta byla pouze 20miliardová,“ vysvětloval v létě Mejstřík.

ODS, která navrhovala superhrubou mzdu zrušit už před dvěma lety, výpadek odhadovala v létě na 55 miliard. Zároveň ale poukazovala na to, že peníze nikam nezmizí – občané je vrátí zpět do ekonomiky.

Premiéra: 6. 8. 2020

„Část těch peněz se utratí, to je v pořádku, ale nedělal bych si iluze, že k tomu dojde ve stejné míře. Ten multiplikátor nemá takovou sílu, nebude to 1:1,“ podotknul v sprnu Mejstřík. Lepší než snižovat DPH, jako to udělalo například Německo – ekonom byl pro podporu spotřeby tím, když lidé uvidí peníze navíc na své výplatní pásce.

Mejstřík: Úředníci si chrání místa

Celkově podle něj šlo o ideologický problém – politici se na změnách v daňovém systému těžko dokážou dohodnout, mínil tehdy. Zatímco pravicové strany daně zvyšovat nechtějí a nechávají na jednotlivci, jak peníze utratí, levicové strany naopak chtějí co nejvíce přerozdělovat.

„Při tom přerozdělování se na tom ale přiživuje celá řada lidí, kteří se na vzniku těch peněz nepodíleli, ale zároveň je rádi odčerpávají. Takže třeba v těch severských zemích se tendence přerozdělovat pomalu utlumuje,“ poznamenal v Interview Plus.

V časech krize ovšem role státu opět sílí a je tomu tak i nyní. „Naopak by měly být tou hnací silou firmy a měly by mít dostatek prostředků na investice,“ tvrdil Mejstřík.

Současná krize není jen o koronaviru, ale souvisí s celou čtvrtou průmyslovou revolucí.
Michal Mejstřík

Mejstřík vzpomínal, že v roce 2011 stál v čele týmu, který měl za úkol najít úspory uvnitř státního aparátu. Analýza odhalila úspory v desítkách miliard korun, kvůli vlně odporu se ale nakonec ušetřilo jen asi 120 milionů korun během dvou let.

Premiér Babiš mluví opakovaně o tom, že chce stát řídit jako rodinnou firmu. „Uspořit znamená nastavit nové procesy uvnitř institucí, třeba u stavebního zákona. Znamená to zavést digitalizaci třeba stavebního řízení. Otevřít slíbených asi šedesát různých procesů občanům, aby se mohli dívat, co se děje ve státní správě, oni to často ani nevědí. To jsou postupné kroky, které vám otevřou dveře k reálným úsporám,“ mínil Mejstřík.

„V českém prostředí si každý úředník chrání své vlastní místo a nechce ho opustit. Musíte přijít s novými procesy a mít sílu a vůli. Pak je možné úspory prosadit a vyčistit státní správu od zbytečných nánosů,“ doporučoval profesor ekonomie.

Poslechněte si Interview Plus Michaela Rozsypala.

autoři: Michael Rozsypal , Michael Erhart
Spustit audio

Související